Dostihový provoz v Evropě se tento týden zcela zastavil, a tak se proměňuje i dostihové zpravodajství. Velké evropské servery a oborová média sice nadále pokračují v připravených rubrikách o stájích před sezonou, ale hlavní zprávy stále častěji nemají se sportem nic společného.
Ve čtvrtek například přišla informace, že špičkový venezuelský žokej působící v USA Javier Castellano byl pozitivně testován na Covid-19. 43letý člen dostihové síně slávy neměl prakticky žádné symptomy a byl testován v rámci preventivního vyšetření na floridském závodišti Gulfstream Park.
"Cítí se dobře, ještě ve středu si zaběhl tři míle a těšil se na víkend," řekl Castellanův agent. První pozitivní test špičkového amerického žokeje je špatnou zprávu i pro samotný Gulfstream Park, kde dostihy zatím pokračují bez diváků a místní úřady se snaží závodiště přesvědčit, aby přerušilo provoz.
Přestože počty nakažených v západní Evropě i Spojených státech v posledních dnech strmě stoupají, stále se zdá, že mnohé země situaci stále neberou natolik vážně, jak by se mohlo zdát z mediálních výstupů. Asistent trenéra Charlieho Hillse Jamie Insole si při návratu z dějiště zrušeného Dubai World Cupu všiml, že na londýnském letišti Gatwick ještě v pondělí večer nebyla přijata žádná zvláštní opatření.
Na nedostatečný screening si tento týden stěžoval i desetinásobný šampion francouzských žokejů Christophe Soumillon. Podle svých slov měl "více problémů v pekařství než při příletu" na pařížské letiště Charlese De Gaullea.
"Za poslední měsíc jsem jezdil v Dubaji, Hongkongu i Japonsku, takže jsem absolvoval několik testů a všechny byly negativní. Pondělní přílet do Paříže mě ale šokoval, nikdo mě nekontroloval, na nic se mě neptali a neměřili ani teplotu, natož aby si vzali od cestujících kontakty. Pouze je zajímalo, jestli vezu cigarety. Připadá mi to absurdní," řekl Soumillon rozhlasové stanici RMC.
Dostihy bez publika jako potřebný mezikrok
Pandemie Covidu-19 přinesla celou řadu otázek. Například oprášila starý spor o statusu dostihového provozu. Ve zmiňovaném Gulfstream Parku tlačí úřady na zavření závodiště s poukazem na zákaz akcí, které nejsou bezpodmínečně nutné. Tamní stáje kontrují, že je nutné postarat se o koně.
V době, kdy pandemie teprve nabírá na síle, se podobné spory mohou jevit jako akademická debata, neboť zdraví lidí má absolutní přednost. Až se však začne svět vracet k běžnému životu, bude toto téma opět aktuální. V Německu se už nyní rozhořela polemika, že by se letos neměly konat sportovní zápasy před prázdnými tribunami, neboť uvolňování "akcí pro zábavu" má přijít na řadu až jako poslední.
V případě fotbalu, ale právě také dostihového sportu však nejde o pouhou zábavu, nýbrž o svébytné odvětví zaměstnávající velké počty lidí. "Všechny branže včetně těch volnočasových musí dostat stejnou možnost fungování jako všechna další odvětví hospodářství, až se uvolní současná opatření. Samozřejmě za přísného dodržování pravidel o společenském odstupu a vyloučení těch, jejichž účast není bezpodmínečně nutná. Aby dostihy mohly co nejdříve znovu začít, bude klíčové získat nejprve povolení pořádat mítinky bez publika," napsal člen vedení Deutscher Galopp Lars-Wilhelm Baumgarten.
Mnohé země prozatím řeší hlavně praktické otázky. Například způsob, jak připravovat koně po dobu přerušení sezony. Britští trenéři dostali doporučení soustředit se prioritně na práci, která je nezbytná pro udržení zdraví a pohody koně, a neřešit jejich přípravu pro dostihy.
"Jakákoli aktivita nad rámec zajištění základních potřeb koní by měla být pečlivě zvážena a pokud je to možné, omezena," napsala trenérům British Horseracing Authority.
Někteří britští trenéři omezili svou činnost už před nejnovějšími vládními nařízeními. V Yorkshiru působící Ruth Carr přerušila přípravu všech svých 55 koní, aby svým klientům ušetřila část nákladů. "Momentálně nevidím světlo na konci tunelu a nemůžu účtovat svým majitelům plný poplatek, když jim nemám co nabídnout. Doufám, že když jim teď vyjdu vstříc já, pomůžou později oni mně," zdůvodnila, proč nyní všichni její koně zůstávají ve výbězích.
Svým tahem se zároveň snaží omezit nutné cestování a pohyb zaměstanců. "Nikdo neví, co je teď správné či nesprávné. Možná nedělám dobře, pokud dostihy brzy začnou, ale jsme v tom všichni společně," dodala.
Ne všichni s tímto přístupem souhlasí. "Čím dříve se sezona rozběhne, tím lépe, i pokud by probíhala za zavřenými dveřmi. V takovém případě ale potřebujeme, aby byli koně připraveni. Nemůžeme jednoduše přerušit trénink, protože by pak trvalo dlouhé týdny dostat koně zpět do formy," řekl šéf britské asociace stájového personálu Georg McGrath.
Snažit se pomoci stájím, trenérům i pořadatelům
Už nyní je každopádně jisté, že se dostihový provoz napříč Evropou musí po kulminaci pandemie a postupném uvolňování vládních opatření připravit na velké ztráty. Klíčovou otázkou pro jednotlivé autority přitom není jen datum a forma možného obnovení sezony.
Dalším stěžejním problémem je hledání řešení, jak v rámci možností co nejefektivněji podpořit majitele a trenéry, zejména ty malé a střední, a v neposlední řadě i pořadatele. Například v Německu se už nahlas mluví o snižování dotací grupových vrcholů a přesměrování co největšího množství financí do provozních dostihů. Vzhledem k očekávané těžké finanční situaci závodišť Němci očekávají zeštíhlení dotací prakticky na všech výkonnostních úrovních.
Pro český turf bude nadcházející "okleštěná" sezona velkou výzvou hned z několika důvodů. Jestliže tuzemské stáje nebudou moci v dohledné době vyjet do zahraničí, odkud v minulých letech vozily více peněz než vyběhaly na domácích závodištích, neznamená to pouze ránu pro jejich ekonomiku a nabourání "byznys modelu" těch nejúspěšnějších.
Lze očekávat i zcela novou dynamiku, kdy minimálně část koní dosud běhajících za hranicemi bude muset směřovat na české dráhy, což sice na jednu stranu bude znamenat větší startovní pole a atraktivnější dostihy, ale i výrazné ztížení situace pro ty, kteří standardně startují doma. Jockey Club ČR tak stojí před největší výzvou od doby povodní.
Ilustrační foto: Marek Sekáč
