Komentář: A zase ten sazebník ČJF. Poplatky versus platná legislativa

ikonka

Ať už jde o základní členský příspěvek v České jezdecké federaci, nebo o poplatek za start na závodech, nový sazebník stále vyvolává diskuze. Nejde jen o to, za co a kolik se bude platit, ale jestli mají všechny poplatky oporu v platné legislativě.
06.02.2023 17:09  |  Autor: Josef Malinovský  |  Rubrika: Ostatní  |   FANCLUB

 
Na téma nového sazebníku členských příspěvků, licenčních a jiných poplatků České jezdecké federace koluje ve veřejném prostoru celá řada informací. Některé z nich označil prezident České jezdecké federace Radek Rouč v nedávném rozhovoru pro EquiRadio za zavádějící, či dokonce nepravdivé. Vybrané body sazebníku, které vyvolaly rozporuplné reakce, tak podrobněji rozebereme níže.
 
Jedním z nich je hned ten úplně první, jenž stanovuje základní členský příspěvek. Při vstupu do České jezdecké federace se jedná o částku 500 Kč, stejně jako v případě včasného prodloužení. Při platbě po 1. březnu však to je již 1.000 Kč a proslýchalo se, že tolik měl stát i příspěvek při vstupu do spolku. „Není to pravda. To je přesně jedna z nepravd, které kolují po internetu. Ústupek na radě byl u dětí, kdy my jsme navrhovali 300 korun a u důchodců jsme také navrhovali 300 korun. To se snížilo na 200 korun. My jsme měli nějaký poplatek u hobby jezdců a ten se snížil úplně. Jinak od začátku jsou ty hlavní členské poplatky přesně tak, jak jsou v současné době v sazebníku,“ uvedl Radek Rouč.
 
V minulosti byli v sazebníku zvýhodněni členové České jezdecké federace, kteří včas prodloužili členství. Platili 100 korun namísto 200 korun. Více hradili noví členové anebo ti, co zaplatili po termínu. Aktuálně namísto motivační slevy sazebník znevýhodňuje opozdilce a ty, kdo na nějakou dobu členství přerušili. „My chceme, aby k nám chodili noví členové. Za rok 2022 máme o dva tisíce členů více. – Co se týče poplatků, když někdo přeruší členství a pak začne být znovu členem, tak rozhodně nechceme nikdo nikoho trestat, ale řekli jsme si, že bychom byli rádi, kdyby ti lidé tady zůstali a byli členy pořád. Z této myšlenky se vycházelo. Myslím, že těchto poplatků bylo za loňský rok asi deset,“ konstatoval prezident České jezdecké federace.
 
Z celkového pohledu na rozpočet možná tato změna nehraje úplně zásadní roli, ale při současné situaci nemusí být každému jasné to, kdy je dotyčný již novým členem a kdy takzvaně vracejícím se. Na problém upozornil například někdejší člen Výkonného výboru ČJF Martin Blažek. Registrační řád totiž stanoví, že členství v ČJF zaniká v souladu s ustanovením 4.7.2 Stanov ČJF, nebude-li základní členský příspěvek ve výši stanovené Sazebníkem ČJF připsán na účet ČJF ani do 31. března příslušného kalendářního roku. 
 

Psali jsme: Bouře kolem poplatků aneb jak Rada ČJF schvalovala nový sazebník

 

Nabízí se také otázka, z jaké pozice může Česká jezdecká federace uchovávat informace o někom kdo již není členem spolku jenom proto, aby mu případně v budoucnu mohla naúčtovat vyšší poplatek. „Česká jezdecká federace rozhodně nevede žádná data o někom jenom proto, aby mohla naúčtovat vyšší poplatek. Ta základní diskuze je o tom, že těch lidí je skutečně pár a my samozřejmě kromě toho vedeme data o tom, jaký kdo měl výsledky, že měl nebo má nějaké vzdělání od České jezdecké federace a další informace. Já předpokládám, že téma zákona o zachovávání dat striktně dodržujeme a v tomto si myslím, že nemůže být vůbec žádný problém. Za mě neexistuje nový člen, když už jsem jednou v České jezdecké federace byl. Pokud by to tak bylo, jak někdo tvrdí, tak to znamená, že mu neplatí žádné vzdělání, které měl. Ať jsou to licence, základní výcvik, či jakékoliv kurzy.“ 
 
Může však nastat i situace, kdy je někdo členem a nemá žádné vzdělání, ani licenci, pouze si platí členský poplatek. „U pár členů může nastat tato situace. Pokud vyhodnotíme, že to je problém, určitě se na to podíváme, ale nemyslím si, že by to měl být problém,“ zmínil dále Rouč v rozhovoru pro EquiRadio.
 
Česká jezdecká federace dokonce k bodu ohledně zvýšeného poplatku za opětovné členství po přerušení vydala na svém webu oficiální výklad, v němž uvádí, že: „Zvýšená sazba je až po 31. 3. a je v souladu s RPŘ. Jedná se ‚opětovný vstup‘. V sazebníku je označeno jednou položkou, a to 1.3. v řádku druhém, resp. třetím s poplatkem 5000,-Kč.“ Zmíněný bod 1.3 v novém sazebníku je však označen jako „Základní členský příspěvek v následujících letech zaplacený od 1. března dále příslušného kalendářního roku (čl. II/4 RPŘ).“ Článek II, odstavec 4 uvádí: „Základní členský příspěvek musí být zaplacen nejpozději do posledního dne měsíce února příslušného kalendářního roku. Zaplacením se rozumí připsání peněžní částky na účet ČJF se správným variabilním symbolem vygenerovaným a uvedeným na žádosti v JIS. Bude-li placen později, musí být uhrazen ve výši stanovené Sazebníkem ČJF. Platby bez platebního pokynu v JIS nebudou uznány a budou vráceny na účet plátce.“ 
 
ČJF se v lednovém upřesnění také odvolává na článek IV, odstavec 7 RPŘ: „Vystoupení člena (fyzické osoby) z ČJF a opětovný vstup do ČJF v daném kalendářním roce je ve smyslu tohoto Registračního a přestupního řádu vždy posouzen jako mimořádný přestup.“ Znamená to tedy, že pokud by se někdo rozhodl do ČJF vrátit až v následujícím roce, již by k němu organizace měla přistupovat skutečně jako k novému členovi a členský příspěvek by měla účtovat opět ve standardní výši dle odstavce 1.1. Závazný výklad by však k tomu měla dát až Disciplinární komise ČJF, které zaslal Martin Blažek v druhé polovině ledna písemný podnět k prošetření.
 
V novém sazebníku ČJF se může zdát problematické i názvosloví některých poplatků, či jejich formulace. Například snížený členský příspěvek pro členy nad 60 let „bez výkonu funkce“. Legislativa ČJF totiž nijak neupravuje pojem „bez výkonu funkce“. Radek Rouč upřesnil, že se ve skutečnosti jedná o situaci bez licence. „Samozřejmě tím bylo myšleno, že jde o člena bez licence. Já souhlasím s tím, že to názvosloví, které je v současné době v našem sazebníku, je nešťastné, a to se musí určitě zrevidovat a předělat,“ uvedl ve vysílání EquiRadia. 
 
Některé zavádějící formulace však vznikly již v minulosti a pouze byly převzaty i do nového znění sazebníku. To je případ bodu 3.1 pojednávajícího o licenci jezdců a funkcionářů. Uvádí se v něm, že 800 korun platí „jezdec nebo funkcionář, který v daném roce dovršil nebo dovrší 19 let věku“, což má ve výkladu znamenat „jezdec nebo funkcionář, který v daném roce dovrší nebo již v minulosti dovršil 19 let věku. 
 
Ve článku 5 sazebníku, který se týká licencí koní, může některé majitele překvapit bod pojednávající o „národní licenci hobby koně“, a to i přes to, že je u této položky uvedeno 0 Kč. Tento bod nahradil dřívější „licenční poplatek za registraci koně do JISu (čl. VIII RPŘ)“, přičemž v samotném registračním řádu je uvedeno, že registrace koně je bezplatná. Jedinou licenci, kterou RPŘ zná, je „licence sportovního koně“. „Licence hobby koně“ je položka, kterou v jiných oficiálních dokumentech ČJF nenajdeme. 
 
„Pokud zjistíme, že náš sazebník nefunguje, nebo že je tam něco, co je s něčím rozporu, upravíme to. Musíme projít i registrační řád a podívat se, v jaké době byl postavený a zda tam nejsou věci, které vysloveně odporují nějaké logice nebo dnešnímu stavu. Je možné, že budeme upravovat i registrační řád podle toho, aby to odpovídalo dnešní situaci,“ konstatoval prezident ČJF.
 
Nový poplatek čeká také organizátory seriálů závodů. Zatímco dříve platil 5.000 korun za schválení seriálu pouze subjekt, který seriál vyhlašuje, ale nepořádá žádné z kvalifikačních kol ani finále, od letoška tuto částku mají zaplatit všichni vyhlašovatelé seriálů. Kromě Národních pohárů a Českých pohárů vyhlašovaných přímo Českou jezdeckou federací takových seriálů s celorepublikovou působností mnoho není. Jde například o Zimní jezdecký pohár, Amateur Jump Tour, Zlatou podkovu nebo Český skokový pohár. Některé jezdecké areály si pak vyhlašují vlastní série, které buď evidované vůbec nejsou, nebo jsou schvalovány pouze oblastními výbory ČJF, kde je pořadatel řádně registrovaný. Ze sazebníku však opět nevyplývá zcela jednoznačně, zda se 5.000 korun vztahuje, či nevztahuje i na oblastní seriály závodů. „Všichni členové rady, kteří kromě jiného pořádají závody, tak s tímto poplatkem neměli vůbec žádný problém,“ uvedl Radek Rouč k tomuto novému poplatku, který přinese do pokladny ČJF nanejvýš desítky tisíc ročně. 
 

Čtěte také: Uvnitř ČJF to vře. Někteří radní chtějí zrušit rozhodnutí o Sazebníku

 
Mezi zcela nové poplatky patří 100 korun za přihlášení jezdce na zahraniční mezinárodní závody. „Jsem přesvědčený, že by si jezdec měl zaplatit poplatek, když za něj někdo něco vyřizuje. Určitě jsou přihlášky, které jsou jednoduché, ale pak jsou přihlášky, které se řeší třeba dva dny,“ zdůvodnil Radek Rouč. Česká jezdecká federace bude také nově účtovat i administrativní poplatek 100 korun za zpracování výsledků z národních závodů zahraničí. Jedná se o úkon provedený na vyžádání v případech, kdy chce mít jezdec výsledky uvedené v kariérách Jezdeckého informačního systému. „Sto korun je za zpracování veškerých výsledků z daných závodů,“ vysvětlil Rouč.
 
Jeden z nejvíce překvapivých „ostatních poplatků“, které vstoupily v platnost od letošního roku, je pokuta za pozitivní dopingový test ve výši 5.000 Kč. Zcela se totiž vymyká běžným poplatkům a odporuje si s Disciplinárním řádem ČJF. Peněžitým pokutám je v něm věnován celý článek číslo 7, který opravňuje disciplinární orgán uložit peněžitou pokutu podle pravidel jezdeckého sportu. Stojí v něm, že: „V případě, že dojde ke spáchání disciplinárního provinění, pro nějž pravidla jezdeckého sportu neurčují výši peněžité pokuty, může příslušný disciplinární orgán (s výjimkou sboru rozhodčích) uložit za takovéto jednání peněžitou pokutu až do výše 50.000 Kč, v případě právnických osob až do výše 100.000 Kč, a to za každé disciplinární provinění zvlášť.“ 
 
Proč je v sazebníku poplatků uvedena zrovna tato jedna konkrétní pokuta, zatímco ostatní ne, vysvětlil Radek Rouč v rozhovoru pro EquiRadio. „My jsme chtěli, aby tam nějaká sazba byla. Vycházím z toho, že chceme jasně říct, že pokud bude někde doping, tak určitě existuje nějaká sazba, která je jasně daná.“ Dodal také, že: „Disciplinární komise ČJF vychází ze svých částek, ve kterých se může pohybovat. Toto není předpis pro disciplinární komisi.“ S tím však nesouhlasí například zástupci Východočeské oblasti ČJF, kteří ve svých připomínkách zveřejněných na webu ČJF uvádí následující: „Sazebník uvádí ceny za úkon, nikoliv pokuty. Pokuty jsou uváděné v VP a DŘ. Za jedno disciplinární provinění lze udělit pouze jednu peněžitou pokutu. Disciplinární komise má dostatečný rozsah možnosti trestu a uvedením tohoto odstavce v sazebníku s pevnou částkou jsou její možnosti omezeny. Disciplinární komise je příslušná k projednání porušení antidopingového pravidla.“
 
Na úplný závěr jsme si nechali poplatek, se kterým se většina členů České jezdecké federace bude setkávat nejčastěji, ať už přímo, či nepřímo. Jde o 15 korun za jednotlivý start na území České republiky, který je označen v sazebníku jako „podpora sportu“. Radek Rouč uvedl, že tento poplatek není pro jezdce, ale pro pořadatele. To však v sazebníku přímo uvedeno není, stejně tak jako forma, jakou bude poplatek vybírán. „Vycházíme z odstartovaných koní. Budeme se to snažit v téhle fázi vyhodnocovat z JISu, kde dostaneme výsledkové listiny, kdo odstartoval a bude to za odstartovaného koně. Tento poplatek neplatí jezdci, ale budou to platit pořadatelé.“
 
Lze však samozřejmě očekávat, že pořadatelé navýší startovné, a tak poplatek stejně v konečném důsledku zaplatí přímí účastníci. „My neurčujeme v současné době, jaké startovné má pořadatel mít. A já si troufnu tvrdit, že pokud dnes pořadatel závodů, kde je spousta lidí, řekne, že startovné nebude 500 korun, ale 700 korun, tak mu to lidé zaplatí. My toto nedokážeme ovlivnit, obráceně určitě je to třeba jedna z věcí do diskuze. – Musíme najít způsob, aby se do toho dostal nějaký řád. V každém případě, toto je jenom na pořadateli, jaké startovné dá do jednotlivé soutěže,“ podotkl Radek Rouč. 
 
Je potřeba ještě dodat, že zástupci ČJF přislíbili z tohoto poplatku podporovat regionální závody. „Hrazeny budou například náklady na provoz výsledkového systému Hubertus, který je k volnému užití, a dále budou z vybraných prostředků podpořeni pořadatelé regionálních závodů, kdy v rámci těchto závodů bude ČJF hradit náklady hlavního rozhodčího,“ stojí v jednom z publikovaných upřesnění na webu ČJF. Odměna hlavního rozhodčího je dle dostupných dokumentů na internetu 2.000 korun na den. Snadno se tak lze dopočítat, kolik po odečtení poplatků za starty pořadateli zůstane, nebo naopak zda bude muset nějaké prostředky odvádět.
 
Ilustrační foto: Kateřina Návojová