Klub, jenž přežil válku i povodeň. Slovan Frenštát slaví devadesát let

ikonka

Výjimečné jubileum oslavil v roce 2021 jezdecký klub Tělovýchovné jednoty Slovan Frenštát pod Radhoštěm. Oddíl přežil válku, nástup komunistů i ničivé povodně a za bezmála století jím prošla dlouhá plejáda jezdců a koní.
06.12.2021 06:30  |  Autor: Lucie Spiwoková  |  Rubrika: Ostatní  |  
FOTOGALERIE
| FANCLUB


 

Takovou historií se může pochlubit jen málokterý klub v České republice. Slovan Frenštát pod Radhoštěm oslavil devadesáté výročí založení. Oddíl, v němž vyrostla řada úspěšných jezdců, toho za devět desítek let přestál mnoho. Přežil druhou světovou válku, nástup komunismu a časy nepříznivé pro buržoazní sport a překonal ničivé povodně, které v roce 1997 zasáhly severní Moravu a Slezsko. 
 
 

Rok založení 1931

Jezdecký klub ve Frenštátě pod Radhoštěm založil mistr sedlář Jan Hrubiš. On sám sloužil ve dvacátých letech jako četař u 2. jezdeckého pluku v Olomouci a v armádě zahořel pro koně. Už od roku 1929 se kolem něj začali shromažďovat zájemci o ježdění hlavně z řad bohatých živnostníků, a tak o dva roky později požádal o zapsání pod TJ Sokol. Členská základna i stav koní se rozrůstal. 
 
V roce 1934 uspořádal Sokol první veřejné jezdecké vystoupení, které se setkalo s velkým ohlasem. Klub díky tomu vydělal na krmení, kováře i další náklady. V létě 1937 se jezdci účastnili vystoupení v Orlové-Brušperku a byli tím nadšení. „Naše návštěva v Brušperku nám přinesla nové podněty. Cestou domů jsme plánovali, že v roce 1938 něco podobného uspořádáme ve Frenštátě. Jak již to v životě chodí: člověk míní, ale život činí“, zapsal si Jan Hrubiš do svého deníku. Blížila se válka, pro Sokoly zlá doba. Na jaře 1938 ho pozvali na schůzi výboru a oznámili mu, že je nařízená likvidace oddílu.
 
„Majitelé koně prodali, spolkové jsme dali na revers. Překážky jsme uložili do kuželny, ty se velmi brzy ztratily. Zmizelo i ohrazení osiřelé jízdárny. Nastaly smutné časy. Sokol nesměl provozovat žádnou činnost. Mnoho členů bylo pozatýkáno. Z Frenštátu byli odvlečeni do vyšetřovny SS v Ostravě Ludvík Klečka, Břetislav Šrubař, můj strýc a učitel Vilém Hurt a náš výborný kamarád Božetěch Parma. Vrátil se jenom Ludvík Klečka. Ostatní byli popraveni,“ stojí v mrazivé výpovědi zakladatele klubu.
 
 

Obnova oddílu 

Ani doba po válce jezdectví příliš nepřála. Buržoazní sport byl trnem v oku komunistickým pohlavárům. Jan Hrubiš vzpomíná v kronice na jednoho z prvorepublikových oficírů z místních kasáren, štábního kapitána Stýbla, který umožňoval členům klubu jezdit v hale místních kasáren. Začátkem padesátých let byl degradován a komunisty uvězněn v Plzni. O jeho osudu se pak již nikdy víc nedozvěděl. Jezdecký klub se ve Frenštátě podařilo obnovit. Jan Hrubiš už za války koupil v kasárnách v Hranicích od německé armády klisnu, kterou potřeboval do povozu. Pojmenoval jí Cilka, a byla to právě ona, která se stala prvním koněm obnoveného oddílu.
 
V padesátých letech přišla změna názvu. Sokol musel být z nařízení shora přejmenován na Spartak. Teprve později se z něj stal dnešní Slovan. Stejně jako název se střídala sídla. Do původního předválečného působiště už se oddíl nevrátil a postupným vývojem v roce 1957 doputoval na dnešní adresu Na Nivách. Jan Hrubiš, jehož zásluhou je jezdectví nedílnou součástí života frenštátských obyvatel, odešel z klubu o dva roky později ze zdravotních důvodů.
 
Ještě jeden moment se, vedle války a nástupu komunistů, zapsal negativně do historie oddílu. Byť o mnoho let později. V červenci roku 1997 zasáhly severní Moravu a Slezsko povodně a Frenštát pod Radhoštěm nezůstal ušetřen. Až do areálu Na Nivách dosáhla voda jinak klidné říčky Bystré. Nejtragičtější povodně dvacátého století v Česku zhatily i organizaci skokového mistrovství republiky. To tehdy Česká jezdecká federace přidělila právě do Frenštátu. Jezdci měli za sebou páteční a část sobotního programu a hladina Bystré začala nebezpečně rychle stoupat. Odjezd účastníků z areálu se změnil v úprk.
 
Pamětníci vzpomínají, že když přes řeku přejížděly poslední přepravníky s koňmi, voda už tekla přes most a bylo vidět jen zábradlí. V některých směrech, kudy jezdci opouštěli město, už chyběly silnice. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Obnova areálu ale stála členy klubu hodně sil a času.
 
 

Sport a významné závody

Slovan Frenštát byl, a stále je, dějištěm mnoha významných jezdeckých akcí. Skokovou soutěží s jednou z nejdelších tradic v Česku i Československu je Cena Radegasta. Ta se jezdí už více než padesát let. Klub je jedním ze zakládajících členů Asociace Český skokový pohár. Velká cena Frenštátu je další pojem a nejednou se Na Nivách jelo také finále celé série. Parkury mají ve Slovanu své místo odjakživa, vyrostli tam úspěšní jezdci, jako třeba Josef Pařenica, David Fialka, Monika Kopišová, Jan Kopiš, Iveta Biolková nebo Dan Orság. Roky tam strávili jezdci a dnes aktivní rozhodčí Richard Bauer a David Hrnčíř. Trenérsky se na rozvoji sportu podíleli Zdeněk Fialka mladší či Zdeněk Goščík. Všechny osobnosti lze jen těžko vyjmenovat. Našli bychom však jednu perličku. Od roku 1949 je v záznamech vedený jako člen Jiří Raška. Ten sice na koních díru do světa neudělal, zato na lyžích ano. V roce 1968 získal zlato na zimní olympiádě v Grenoblu.
 
Samostatnou kapitolou je voltiž. Nenápadná a členskou základnou nepočetná disciplína začala ve Frenštátě jako cvičení pro nejmenší členy. „Hledali jsme nějakou aktivitu pro děti. Pony sport v dnešní podobě neexistoval, tak jsme přišli s gymnastikou na koni. Hodně v tom pomáhala Miluška Hanáková. V roce 1977 jsme pořádali první veřejné vystoupení a v roce 1980 už to bylo MČR,“ řekla v rozhovoru pro Jezdci.cz Olga Havrlantová, která byla více než pět desítek let zaměstnancem TJ Slovan a hlavně jeho hnacím motorem. 
 
Odchovanci Slovanu jsou mimo jiné někdejší účastníci Světového poháru Jan Valštýn a Dalibor Blažek. Druhý z nich absolvoval Světové jezdecké hry v Haagu a Římě a později se stal uznávaným rozhodčím FEI. Slovan dal také městu mezinárodní závody. První CVI se tam konalo v roce 1993, následovalo pět ročníků. Po pauze se pak obnovila tradice CVI v roce 2013, a to na dalších šest let.
 
Členové oddílu jsou aktuálně nejúspěšnějšími reprezentanty České republiky v tomto odvětví. Vždyť Tereza Czyžová skončila na mistrovství světa juniorů v Le Mans 2021 jen těsně pod stupni vítězů. 
 
O voltiž se ve Frenštátě starají hlavně manželé Svobodovi. Budoucnost závodní skupiny je ovšem nejistá a Slovan se možná bude muset uchýlit k reprezentaci jen v jednotlivcích či dvojicích. „Ve skupině všechno záleží na každém článku. Vypadne jeden člen, ze zdravotních nebo jiných důvodů, a celá skupina už nemůže nejen závodit, ale ani trénovat. To je v dnešní době čím dál složitější skloubit,“ říká Adéla Svobodová.
 
 

Současnost a provoz klubu

V současnosti je ve Slovanu šest oddílových koní, další patří soukromým majitelům. „Celkově se pak pohybuje počet koní mezi třiceti a čtyřiceti, podle toho, jaká je fluktuace majitelů. A ta je poměrně velká. Ale někteří soukromí koně jsou tu ustájení léta,“ popisuje Adéla Svobodová.
 
Slovan má nejvyšší příjmy do rozpočtu právě z ustájení a služeb pro majitele. Členské poplatky se platí v různých výších, třeba podle toho, zda má někdo na starost a k „užívání“ konkrétního koně. Členů, kteří mají v roce 2021 uhrazený základní příspěvek, je bezmála stovka. Aktivních se ale jen menší část. Slovan má dva zaměstnance, kteří denně dochází ke koním dělat základní práci, jako je krmení nebo místování. 
 
Pozici předsedy zastává od roku 2013 Čeněk Šrubař, který ve Slovanu jezdil už jako dítě. „Do oddílu jsem se dostal ve dvanácti letech. Přivedl mě spolužák, s kterým jsem chodíval jezdit na tažné koně k jednomu zemědělci,“ vzpomíná a dodává, že docházel do Slovanu asi pět let, během kterých jezdil pod dohledem tehdejších zkušených členů Zdeňka Fialky, Zdeňka Goščíka nebo Věry Vojáčkové. „Zpět jsem se vrátil až v roce 1993, byl jsem řadový člen a vypomáhal při závodech. Měl jsem i vlastního koně. I když jsem si udělal zkoušky na licenci, jen párkrát jsem jel hobby závody a jinak jsem až do svých 60 let jezdil pro radost.“
 
A koho jiného se zeptat, co by devadesátiletému klubu popřál, než právě jeho předsedy: "Do budoucna bych klubu popřál hodně dobrých a pracovitých členů, vysoké dotace a dobré sponzory. Po stránce sportu dosažení lepších výsledků v parkurovém skákání. Voltižérům bych přál co nejlepší umístění na závodech a šampionátech. Nejlépe, aby dosahovali na medaile,"  uzavírá Čeněk Šrubař.
 
Zdroj: archiv TJ Slovan Frenštát pod Radhoštěm
 
Foto: poskytla Olga Havrlantová, Pavel Hudeček