Trest za užití kokainu spočívající v zákazu činnosti na 22 měsíců, který skončí 17. června 2021, je pravděpodobně již konečným verdiktem v kauze parkurové jezdkyně Andrei Halíkové.
Na publikovaný Rozhodčí nález Rozhodčí komise Českého olympijského výboru upozornil web iKůň. Kauza je uzavřena i z pohledu Antidopingového výboru ČR. Na jeho internetových stránkách tak přibyl úplně první řádek tabulky pozitivních dopingových případů v České republice, ve kterém je v kolonce sportů uvedeno jezdectví.
Disciplinární komise ČJF původně uložila trest 12 měsíců, proti němuž se odvolal zmíněný Antidopingový výbor ČR, jenž požadoval čtyřletý trest, což je délka zákazu činnosti uložená i jiným sportovcům, kteří užili kokain. Rozhodnutím Výkonného výboru ČJF byl trest stanoven na 24 měsíců, jezdkyně se však odvolala u Rozhodčí komise ČOV. Ten nakonec stanovil konečnou délku zákazu činnosti na 22 měsíců.
Rozhodčí nález ČOV, který je datován ke dni 13. 10. 2020, uvádí veškeré podrobnosti ke zmíněnému případu. V předmětné věci se jednalo o projednání dovolání Sportovkyně ze dne 15. 7. 2020 proti rozhodnutí Výkonného výboru ČJF ze dne 24. 6. 2020.
Jak je v nálezu uvedeno, 16. 6. 2019 byla provedena při soutěži dopingová kontrola Sportovkyně s pozitivním výsledkem na zakázanou látku kokain. Sportovkyně požádala o analýzu vzorku B a dopisem ze dne 25. 7. 2019 bylo Sportovkyni oznámeno, že nález vzorku B se shoduje s nálezem vzorku A a dle názoru ADV došlo k porušení dopingového pravidla. Disciplinární komise následně účastníkům zahájení disciplinárního řízení (dále jen „DŘ“) dopisem ze dne 8. srpna 2019 a 16. srpna 2019 bylo Sportovkyni doručeno Rozhodnutí DK ČJF o pozastavení činnosti Sportovkyně do pravomocného skončení řízení ve věci. Toto rozhodnutí bylo učiněno podle čl. 7.7.1. Směrnice, když Sportovkyně nesouhlasila s dobrovolným pozastavením činnosti, neboť dle svého vyjádření zakázanou látku neužila vědomě.
Ve věci proběhlo řízení, včetně ústních jednání, a dne 23. 2. 2020 vydala DK ČJF rozhodnutí ve věci, kdy uložila Sportovkyni zákaz činnosti na dobu 12 měsíců s tím, že sportovkyni byla započítána doba pozastavení činnosti v délce 192 dnů do doby uloženého zákazu činnosti. Proti rozhodnutí DK ČJF se odvolal ADV.
Sportovkyně svou obranu vystavěla na tvrzení, že zakázaná látka se jí do těla dostala při polibku se svým přítelem. Sportovkyně odkázala na čl. 10.5. Směrnice a svou argumentaci dále směřovala předkládáním tvrzení, která měla prokázat, že na její straně jsou dány podmínky pro aplikaci ustanovení o nevýznamném zavinění nebo nevýznamné nedbalosti. Zejména uvedla, že přítele znala krátce, nevěděla, že je uživatelem drog, k čemuž se jí přiznal až následně a líbáním po své závodní jízdě neporušila standard maximální opatrnosti. Odkázala na rozhodovací praxi CAS ve věci Gasquet a Barber. Sportovkyně navrhla, aby byl aplikován čl. 10.4. Směrnice, neboť u Sportovkyně neexistuje zavinění nebo nedbalost.
Ve svém vyjádření z 2. 9. 2019 ADV zdůraznil, že kokain je nespecifická látka a dle Směrnice představuje porušení antidopingového pravidla přítomnost jakéhokoli množství látky v těle Sportovkyně. Dále uvedl, že Sportovkyně před zahájení DŘ kontaktovala ADV s několika dotazy na množství zakázané látky v těle, když vždy přednesla jinou verzi toho, jak se jí látka dostala do těla. Ve svém vyjádření ze dne 7. listopadu 2019 zpochybnil ADV verzi Sportovkyně a uvedl, že její zavinění je minimálně ve formě vědomé nedbalosti, spíše pak ve formě hrubé nedbalosti.
ADV předložil v řízení znalecký posudek ze dne 24. 1. 2020, ze kterého vyplývá, že předmětný nález prokazuje užití kokainu, nebo produktu, který obsahuje kokain. V posuzovaném případě byl kokain velmi pravděpodobně užit v řádu jednotek hodin před odběrem. Verzi Sportovkyně, že se krátce před dopingovou kontrolou líbala s přítelem, který si ten den aplikoval kokain šňupnutím, je znalcem hodnocena tak, že v případě, že by došlo k přenosu kokainu při líbání, nemohl by být způsoben nález jako v posuzované věci. V případu Sportovkyně nevíme, zda byl odběr moči proveden ve fázi narůstající, maximální, nebo klesající koncentrace. V případě, že ve fázi narůstající nebo klesající koncentrace, je téměř vyloučeno, aby se vznik nálezu kokainu v moči Sportovkyně dal vysvětlit líbáním. Pokud došlo k odběru v okamžiku maximální koncentrace, není možné vznik takového nálezu potvrdit ani vyvrátit. Muselo by se ale jednat o souběh okolností, kdy ústa muže by musela být vysoce kontaminovaná kokainem, a k odběru moči by muselo dojít ve vrcholové fázi koncentrace kokainu.
Po podání odvolání ze strany ADV bylo ve věci nařízeno jednání před VV ČJF na 4. května 2020. Jednání se konalo dne 4. 5. 2020. Dále se uskutečnilo jednání dne 9. 6. 2020, na kterém bylo vydáno dovoláním napadené rozhodnutí. Sportovkyně uvedla, že její chování nebylo odchylkou od přísného standardu maximální opatrnosti vyžadované od všech sportovců. Výklad ADV klade nepřiměřené požadavky na sportovce. Dále Sportovkyně poukazuje na to, že jí předložený znalecký posudek a posudek předložený ADV nejsou v rozporu, když nelze vyloučit v určitou specifickou situaci, že se kokain dostal do těla Sportovkyně způsobem, který uvedla. ADV se dle názoru Sportovkyně snaží o její sportovní likvidaci. Dále poukazuje na to, že míra zavinění na její straně je minimální a není profesionální sportovkyní. Sportovkyně předložila další znalecký posudek z 13. 5. 2020 znalců Jiřího Hladíka (znalec v oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství) a Šárky Winzigové (znalec v oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie). Nálezem je zjištění, že verze předložená Sportovkyní ohledně způsobu kontaminace je možná. Sportovkyně navrhla potvrdit rozhodnutí DK ČJF.
V rámci řízení se vyjádřila k verzi Sportovkyně také WADA (email ze dne 26. 3. 2020). Dle vyjádření WADA je verze předkládaná Sportovkyní ohledně kontaminace jejího těla kokainem v zásadě nepravděpodobná (zejména s ohledem na koncentraci kokainu v těle Sportovkyně).
VV ČJF zrušil rozhodnutí DK ČJF a uložil Sportovkyni zákaz činnosti na 24 měsíců, dále rozhodl o anulaci všech výsledků od 16. 6. 2019, zrušil rozhodnutí DK o pozastavení činnosti Sportovkyně a rozhodl o nákladech řízení. VV ČJF dospěl k závěru, že je možné uložit v souladu s čl. 10 Směrnice trest zákazu činnosti do 4 let, nebo také zcela upustit od potrestání. VV ČJF pak odkázal na čl. 10.2.1, 10.2.2., 10.4. a 10.5.2. Směrnice. 5.9. Při uvažování o aplikaci čl. 10.4. a 10.5.2. Směrnice byl VV ČJF veden úvahou, že aby byla možná aplikace těchto ustanovení, musí sportovec prokázat, jak se zakázaná látka do jeho těla dostala. VV ČJF se tak věnoval úmyslu v jednání Sportovkyně. VV ČJF dospěl k závěru, že Sportovkyně prokázala neexistenci úmyslu Sportovkyně podvádět v soutěži a aplikací zakázané látky si pomoct k lepšímu výsledku. Vliv kokainu na výkonnost sportovce v jezdectví je diskutabilní a může být důvodně považován za kontraproduktivní. Proto se rozhodl VV ČJF považovat jednání Sportovkyně za neúmyslné a vycházet ze základní doby zákazu činnosti v délce trvání dva roky.
Proti shora uvedenému rozhodnutí VV ČJF podala Sportovkyně dovolání k RK ČOV svým blanketním podáním ze dne 15. 7. 2020. Zde uvedla, že se domáhá změny napadeného rozhodnutí VV ČJF, a to tak, že bude původní rozhodnutí DK ČJF potvrzeno, tj. bude potvrzen trest zákazu činnosti v délce 12 měsíců. Dovolání Sportovkyně doplnila prostřednictvím právního zástupce podáním ze dne 25. 8. 2020. V něm uvedla, že se dovoláním domáhá změny uloženého trestu, který považuje za nepřiměřený. Sportovkyně je amatérka, sport neprovozuje na profesionální úrovni, a proto je v souladu s rozhodovací praxí Rozhodčího soudu pro sport (dále jen „CAS“) třeba k tomuto aspektu přihlížet. V tomto kontextu je pak uložený zákaz činnosti nepřiměřený, když míra zavinění ohledně intoxikace je u Sportovkyně minimální. Dále Sportovkyně upozornila na rozhodovací praxi Mezinárodní jezdecké federace (dále jen „FEI“) ve vztahu k pozitivním dopingovým nálezům. Dále Sportovkyně uvedla, že napadené rozhodnutí nezohledňuje vliv zjištěné látky na výkon Sportovkyně, resp. nezohledňuje skutečnost, že vliv na výkon je minimální nebo spíše je v určitou fázi kontraproduktivní.
Senát poskytnul účastníkům právo na podání závěrečných návrhů ve věci. Ve věci podala závěrečný návrh ČJF. Ve svém závěrečném návrhu shrnuje, že nejsou splněny podmínky pro uložení trestu zákazu činnosti v délce 4 roky, když aplikace zakázané látky nebyla úmyslná a neměla za cíl zlepšení sportovního výkonu. Výchozí délka trestu by měla být dva roky a je na RK ČOV, aby rozhodla o možné aplikaci dalších ustanovení umožňujících snížení trestu v případě nevýznamného zavinění nebo nevýznamné nedbalosti. Antidatace počátku běhu zákazu činnosti byla na místě, neboť délku řízení nezpůsobila Sportovkyně. Sportovkyně prostřednictvím svého zmocněnce v závěrečném návrhu ze dne 11. 9. 2020 konstatuje, že jí předložené argumenty svědčí o tom, že navržený trest zákazu činnosti je nepřiměřeně přísný. Sportovkyně odkázala na svá předchozí vyjádření, když dle svého přesvědčení podrobně vysvětlila a doložila znaleckými posudky, jak mohlo dojít ke kontaminaci jejího těla zakázanou látkou. Dále poukázala na to, že je amatérskou sportovkyní, což by mělo být zohledněno v rámci výměry trestu v souladu s rozhodovací praxí FEI. Navržená délka trestu je dle jejího přesvědčení excesivní.
Zásadně platí, že doba zákazu činnosti začíná běžet datem konečného rozhodnutí ve věci, tedy v tomto případě vydáním tohoto rozhodnutí. Podle čl. 10.11.1 Směrnice platí, že „V případě značných zpoždění v řízení nebo jiných aspektů Dopingové kontroly nezaviněných Sportovcem nebo jinou Osobou, může orgán udělující sankci určit začátek doby Zákazu činnosti dřívějším datem, a to až datem, kdy byl odebrán Vzorek nebo kdy naposledy došlo ke spáchání jiného porušení antidopingových pravidel. Všechny soutěžní výsledky dosažené během doby Zákazu činnosti, včetně Zákazu činnosti se zpětnou platností, budou Anulovány.“
Senát v tomto případě shledal oprávněné důvody pro aplikaci čl. 10.11.1 Směrnice, neboť v řízení došlo k průtahům, které nezavinila Sportovkyně. Současně ve věci došlo k zastavení závodní činnosti právní mocí předběžného opatření a Sportovkyně fakticky již měla zastavenou činnost, jak uvedl VV ČJF ve svém rozhodnutí od 16. 8. 2019. Podle čl. 10.11.3.1 Směrnice se doba pozastavení činnosti započítává do doby zákazu činnosti. Do doby zákazu činnosti je tedy nezbytné započítat celou dobu od 16. 8. 2019 do dnešního dne. Podle shora uvedeného tedy skončí doba zákazu činnosti dle tohoto rozhodnutí dne 17. 6. 2021.
V souladu s čl. 10.8 Směrnice se anulují všechny výsledky Sportovkyně dosažené od odběru vzorku, tedy od 16. 6. 2019 (včetně výsledků Sportovkyně ze závodů „CPI Summer Cup 2019“), až do vydání tohoto rozhodnutí.
Tento nález je konečný a není proti němu možno podat další odvolání s tou výjimkou, že odvolání by ve smyslu čl. 13.2.3. Směrnice mohla podat u CAS v Lausanne pouze Mezinárodní jezdecká federace (FEI) nebo Světová antidopingová agentura (WADA), a to do 21 dnů od doručení tohoto nálezu. Nález se proto kromě účastníků doručuje též Mezinárodní jezdecké federaci (FEI) a Světové antidopingové agentuře (WADA).
Redakce Jezdci.cz požádala o vyjádření k rozhodčímu nálezu ČOV samotnou jezdkyni Andreu Halíkovou. Ta v pátek 4. prosince odpověděla, že během večera bude k dispozici její tiskové prohlášení. Jakmile ho bude mít redakce Jezdci.cz k dispozici, budeme jej publikovat.
