Kateřina Hrubá sedlá koně z chovu svého otce. Chce se dále posouvat

ikonka

Plzeňská parkurová jezdkyně Kateřina Hrubá vyrůstala ve vlastním jezdeckém zázemí a koním se tedy věnuje od dětství. V této době dokonce sedlá klisny z chovu svého otce, s nimiž se postupně zdokonaluje a získává cenné zkušenosti.
13.07.2022 06:30  |  Autor: Vojtěch Kroupa  |  Rubrika: Sport  |   FANCLUB


Vzhledem k tomu, že má Kateřina Hrubá možnost mít své koně přímo v místě svého bydliště, tak se jim věnuje skutečně od útlého věku. Do jezdeckého sportu jí zasvětil převážně její otec. Už jako malá začala jezdit na poničce jménem Lucka a postupem času přešla do jezdeckého oddílu Pony Farm Kladruby, kde následně trénovala s panem Nedbalem. Tam se odehrálo zahájení její sportovní kariéry, kterou si nyní velmi úspěšně užívá se svými dvěma klisnami Kiarou a Cairou, s nimiž startuje za Jezdecký klub Plzeň.
 
Zůstala jste i nadále věrná pouze parkurovému skákání? Jaké výkonnosti jste v něm prozatím dosáhla? 
Je to tak, nejvíce se stále věnuji parkuru. Mám k dispozici parkurové koně z chovu mého táty a baví mě ten adrenalin a dobrý pocit z dobře zajeté soutěže. Moje aktuální výkonnost je S**, tedy překážky s výškou 130 centimetrů. Drezuře se věnuji v tréninku momentálně se Zuzanou Hřebíkovou. 
 
Jak vzpomínáte na své první závodní zkušenosti? Který kůň s vámi překonal vaši první oficiální soutěž a kde k tomu došlo? 
Mé první hobby závody byly v Hunčicích s poničkou Jessy. První oficiální závody proběhly s klisnou Cairou v Královicích, zúčastnily jsme se soutěží ZM a Z. V té nižší jsme se dokonce umístily na hezkém druhém místě. Vzpomínám si, že jsem byla nadšená a nemohla se dočkat dalších závodů.
 
Kdo vás zdokonaloval a předával vám průběžně nové zkušenosti? Komu nejvíce vděčíte za to, čeho jste v jezdeckém sportu doposud dosáhla? 
Nejvíce vděčím mému nynějšímu trenérovi Jiřímu Lužovi, s kterým jsem začínala jezdit na velkých koních a momentálně s ním trénuji už třetí sezónu. Další velké poděkování patří mým rodičům, hlavně tátovi, který se věnuje chovu koní a poskytnul mi koně na ježdění. Také jsem vděčná všem koním, na kterých jsem měla možnost jezdit. Od každého z nich jsem se něco naučila.
 

Psali jsme: Gymnastika, voltiž, parkury. Cesta Lucie Pavlečkové k jezdectví

 
Kdy se u vás dostavil takový ten první zásadnější úspěch a kterých dalších si osobně ceníte nejvíce? 
Moji první sezónu jsem skončila na třetím místě v oblastním mistrovství dětí a na šestém místě v družstvech při mistrovství České republiky. Ale jako úspěch beru každý můj dokončený parkur, protože mi dá vždy další novou zkušenost.
 
Na které své koně vzpomínáte nejraději? Je některý z nich pro vás výjimečný? 
Vzpomínám ráda na každého koně, na kterém jsem měla možnost jezdit, protože každý mi něco dal. Caira je pro mě ovšem ta výjimečná, udělala by pro jezdce cokoliv, a nejen z toho důvodu jsem nesmírně ráda, že jí můžu mít a mám možnost s ní startovat v parkurových soutěžích.  
 
Jaké sportovní ambice jste měla ve vašich začátcích a jaké jsou vaše dnešní plány v jezdectví? Čeho byste dále chtěla ještě v tomto sportu dosáhnout? 
Už v mých hobby začátcích mě strašně bavilo závodit a byla jsem moc šťastná, když jsem si vezla domů nějakou kokardu za dobré umístění. Dnešní plány jsou zlepšovat se a posouvat se dál v tom, co mě baví, a to je práce s koňmi. Ráda bych do budoucna jezdila naše mladé koně a sledovala, jak se zlepšují a spolu s nimi postupně sbírala nové jezdecké zkušenosti.
 
Foto: poskytla Kateřina Hrubá