Velmi dobře má rozeběhnutou svou jezdeckou kariéru Kristýna Gutová. Tento fakt ostatně také potvrdila při letošním mistrovství České republiky v Chuchle Areně Praha, když s koněm Flavio skončila těsně pod stupni vítězů, tedy na čtvrtém místě.
Svěřenkyně Zuzany Zelinkové označila za svého nezapomenutelného koně pony klisnu Karin 692 plemene Welsh Part-Bred, o níž také detailně vyprávěla. „Dostala jsem jí už v jejích čtyřech letech a ze začátku to s ní byly poměrně adrenalinové zážitky, jelikož jsem toho ani já sama moc neuměla. Dopadlo to však výborně, před prodejem jsem s ní překonala pony parkury stupně ST,“ zmiňuje Kristýna.
Jak vzpomínáte na vaše první společné setkání a čím jste si nejvíce padly do oka?
Poprvé jsem Karin viděla při zkoušení na Slovensku. Hned se mi moc líbila a sedla jsem si s ní takřka na první pohled. Byla moc hezky stavěná a celkově na mě působila moc dobrým dojmem. Věděla jsem také, že umí být velmi rychlá a v parkuru obratná, takže to byla jasná volba.
Zmínila jste, že vaše společné začátky nebyly jednoduché. Co bylo hlavním problémem?
Přesně tak, jednoduché to hned úplně nebylo. Musela jsem se s ní hodně a docela dlouhou dobu sžívat a k dobrým výsledkům se důkladně dopracovat. Problémem byl její i můj velmi mladý věk, ale v celé přípravě mi hodně pomohl můj tehdejší trenér pan Vladimír Mestenhauser a drezurní základ nám oběma předala trenérka Jana Rosická. Zpětně jim oběma patří veliký dík.
V čem konkrétně jste se nejvíce zdokonalila v sedle vaší výjimečné klisny Karin?
Společně s Karin jsem pochopila, jak by měla vypadat kvalitní drezurní příprava u mladšího koně. Zároveň jsem se také určitě naučila nevzdávat se, když se něco nepodaří a vždy se alespoň snažit propracovat k požadovanému cíli.
Jaké bylo její chování a jak vypadal její zevnějšek?
Byla to menší a drobnější pony klisna na opticky vysokých nohách s černým zbarvením srsti. Měla velmi ušlechtilou a souměrnou hlavu, kde dominovala hustá čupřina a na krku i hříva. Její chování bylo velmi typické jako u většiny kobyl, byla velmi svéhlavá a nebylo mnohdy jednoduché její chytání ve výběhu.
Vybavíte si nějaké společné veselé, a na druhou stranu nepříliš šťastné okamžiky?
Veselá jsme od začátku byla z toho, jak byla hodná a moc dobře působila při ošetřování na lidi. To mě vážně těšilo a byla jsem za to ráda. Slabší momenty přicházely, když jsme se snažily překonávat vodní příkop nebo obecně překážky s vodou vespod, jelikož to neměla ráda a bylo s to s ní v tomto ohledu trochu těžší.
Můžete prozradit, kterých společných úspěchů si zpětně vážíte nejvíce?
Velikou radost mi pokaždé udělal kvalitně a bezchybně zajetý parkur. Za nejcennější úspěch považuji náš společný mistrovský mítink, jenž jsme absolvovaly sice s chybami, ale jelikož byla teprve šestiletá a já jsem také teprve sbírala zkušenosti, tak jsme byli všichni spokojení. Následně jsem se s Karin dostala až k soutěžím pony stupně ST a přidaly jsme třetí místo ve finále seriálu Channel Star ve Zduchovicích.
Poté přišel váš přechod na velké koně. Jaký byl další osud této nezapomenutelné klisny?
Původně jsem chtěla s Karin závodit současně s novými velkými koňmi, ale tak nějak to dohromady moc nefungovalo, takže jsme se rozhodli pro prodej. Pořídila si jí mladší jezdkyně, složila s ní Zkoušky základního výcviku jezdce a v této době spolu aktivně závodí. Jsem šťastná, že se dostala na toto místo, vzpomínám na ní stále ráda, a dokonce jsme spolu pořád v kontaktu.
Foto: poskytla Kristýna Gutová
