Johana Černá má koně vždy na prvním místě. Tu práci dělám pro ně, říká

ikonka

Na úroveň pětihvězdičkových závodů se během své dlouholeté profesionální ošetřovatelské kariéry dopracovala Johana Černá. Nyní působí jako hlavní ošetřovatelka v týmu Aleše Opatrného, s nímž směřuje celou přípravu k letošním olympijským hrám.
05.05.2021 06:30  |  Autor: Vojtěch Kroupa  |  Rubrika: Sport  |  
NEPŘEHLÉDNĚTE
| FANCLUB


Mezi profesionální ošetřovatelky v České republice patří bezpochyby Johana Černa, jež je součástí týmu české parkurové jedničky Aleše Opatrného. „Máme toho spolu s Alešem za sebou už opravdu hodně. Práci ošetřovatelky dělám moc ráda a být ve stáji v Hořovicích pro mě znamená, že můžu být ve svém druhém domově. Když se poté dostavují úspěchy našich koní, tak je to pro mě veliká odměna za práci a dřinu, kterou všichni v našem týmu v této době odvádíme,“ říká Johana Černá. Koní v hořovické stáji obstarává hodně, ale přicházející úspěchy jí doplňují vynaloženou energii a úsilí, a to je pro tento vrcholový sport velmi potřebné. 
 
„Není to založené už jen na té pracovní bázi. S Alešem a celou jeho rodinou mám již několik let moc hezký vztah, jsem dokonce i kmotra jeho syna Olivera. Naše spolupráce už byla v minulosti přerušena, nyní jsem se do Hořovic vrátila, jelikož jsem Alešovi slíbila pomoc v olympijské sezoně, a i když se později naše pracovní cesty rozejdou, tak vím, že stále zůstaneme přátelé a nic se na tom nezmění,“ zamýšlí se Johana. 
 
Při pohledu do minulosti a návratu k jezdeckým začátkům Johany Černé se přesouváme do jezdecké stáje Tarpan v Odoleně Vodě. V tomto prostředí se učila úplným základům kolem koní, byla součástí jezdeckého klubu a sbírala své první zkušenosti. Už v té době se pohybovala mezi špičkovými parkurovými jezdci, jako byl Daniel Voksa, Viliam Hadžia a poté i Zuzana Zelinková. Sama osobně se však k jezdeckému sportu Johana nijak více nepřiblížila a od začátku bylo jasné, že půjde spíše cestou ošetřovatelství a čas strávený v sedle bude mít převážně relaxační účel. „Složila jsem zkoušky základního výcviku jezdce a vím, že jsem překonala asi jeden hobby parkur v mých osmnácti letech. Teď si občas skočím nějaký křížek nebo kavaletu a raději se jdu s koněm projít někam na louku. Jezdecké ambice jsem nikdy neměla a už asi ani nejspíš nepřijdou,“ směje se. 
 
Při studiích na vysoké škole se pomalu Johana Černá začala dostávat více a více do vrcholového sportovního prostředí. „Práci ošetřovatelky jsem se však dlouho bránila, vysoká škola mi zabírala poměrně hodně mého času a pořád jsem říkala, že si to nechám pouze jako svou zálibu. Do Hořovic jsem přišla společně s Natálií Roučkovou, s níž jsem také spolupracovala. Poté otěhotněla hlavní ošetřovatelka Aleše Opatrného a hledal za ní náhradu. Samozřejmě jsem ho v té situaci nechtěla nechat a snažila se vypomáhat i jemu. V tu chvíli jsem zjistila, že toto je práce, kterou chci dělat a nemůžu bez toho být,“ zmiňuje Johana důvod svého rozhodnutí pro tuto pozici v jezdeckém sportu. 
 
Lidé, kteří s koňmi pracují, se setkávají s různými situacemi a dá se říct, že u koní jde o celoživotní učení se novým věcem a v případě ošetřovatelky sportovních koní je tomu zrovna tak. „Začátky na této pozici byly velmi náročné a je to vlastně dost náročné pořád, a to fyzicky i psychicky. S příchodem ke kvalitnějším koním a na vyšší sportovní úroveň bylo potřeba znát více věcí a úkonů. Je to proces neustálého vzdělávání sama sebe.“
 

Čtěte také: Nováková: Mezi koňmi nedělám rozdíly. Všichni si zaslouží stejnou péči

 
Práce profesionální ošetřovatelky sportovních koní je mimo jiné založena i na získávání zkušeností, a hlavně nových kontaktů. Díky tomu se propracovala Johana Černá až na úroveň pětihvězdičkových závodů, při nichž může nyní bez problémů svou práci vykonávat. Závody takovéto úrovně změnily její pohled na práci ošetřovatelky velmi výrazně a je velmi ráda, že se u nás utvořilo spojení ošetřovatelek se stejnými zkušenostmi, které si mohou mezi sebou vyměňovat zkušenosti a případně si vzájemně poradit a pomoci. 
 
I v případě Johany Černé došlo na karierní přestávku, jež v tomto případě trvala dva roky. V průběhu svých ošetřovatelských let působila dále v Radimovicích u Terezy Svobodové, kde se opět utvrdila v tom, že tuto práci zkrátka k životu potřebuje. Další spolupráci utvořila s Gerfriedem Puckem, s nímž trávila čas ve Spojených arabských emirátech a poté už přišla nabídka k návratu do Hořovic. „S Alešem jsme se opět spojili převážně kvůli jeho budoucí olympijské účasti. Přál si, abych s ním tuto olympijskou sezonu na pozici ošetřovatelky strávila já, a to se samozřejmě nedalo odmítnout. Nějakou dobu jsem ještě mohla spolupracovat s Natálií Soukupovou, za což jsem také moc vděčná a myslím, že to bude moje následující zastávka po konci olympiády,“ představuje svůj další plán Johana. 
 
Podle Johany by každý kvalitní ošetřovatel měl mít koně postavené na prvním místě a tu práci dělat pro ně. Hlavní motivací pro tuto pozici by nemělo být nějaké přílišné sebe prezentování. „V tomto ohledu máme my ‚Pětihvězdové krávy‘ docela jasno, a proto si myslím, že takto hezky držíme při sobě. Mnohdy totiž vidím, jak je přednější si nejdříve nafotit několik ranních selfie a až potom je na řadě péče o koně,“ zamýšlí se nad situací. Důležité je také najít si čas pro vyčištění mysli a trochu se na nějakou dobu oprostit od stresu, který je jednoznačně s prací ošetřovatelky spojený. Johana Černá toto řeší procházkami přírodou se svým psím parťákem, relaxační četbou a příjemnými chvílemi s rodinou a přáteli. 
 
„Mezi koňmi se snažím nedělat rozdíly a o všechny se starat dobře, ale vždycky je to tak, že se do některého zamilujete o něco více. To se podle mě nedá ovlivnit. Každý kůň je osobnost a po společných chvílích už poznám, kdo z nich vyžaduje více péče a kdo naopak zase je tak nastavený a na nějaké mazlení nemá náladu,“ přibližuje svůj vztah ke koním. Momentálně je jasným oblíbencem Johany Černé jeden z nejlepších koní ve stáji Aleše Opatrného, valach Forewer. Oblíbila si ho především kvůli jeho zajímavé povaze. Ráda mu věnuje více času, jelikož je to opravdu speciální a výjimečný kůň. Údajně to s ním není vždy úplně jednoduché, ale o to víc poté Johanu potěší ty hezké chvíle a další získané zkušenosti. 
 
U všech pracovních pozic jsou některé úkony více oblíbené a některé zase méně nebo vůbec. „Mě na této práci nejvíce baví, když si můžu koně v klidu obstarat, vzít je napást. Velmi ráda koně lonžuji a sleduji jejich vývoj a pohybový posun. Moc mě baví adrenalinové fáze v závěru větších závodů, kdy jsme všichni lehce nervózní, a i ti koně se chovají trochu jinak. Na druhou stranu mě úplně nebaví holení koní. Je to věc, kterou se vždy snažím co nejvíce odkládat,“ dodává profesionální ošetřovatelka Johana Černá. 
 
Foto: Kateřina Krpelová, Tereza Prášková, Sandra Zemanová, Markéta Hanzaulisová, Kateřina Wáclavíková, Natálie Roučková, Zenon Kisza, Jana Žáková, Kateřina Návojová, Markéta Nováková / poskytla Johana Černá