Jana Lošáková: Základem úspěšného chovu je zdravá a korektní klisna

ikonka

Před bezmála třiceti lety založili Stanislav Hošák mladší a Aleš Fiala Hřebčín HF. Nedlouho poté se k nim přidala Jana Lošáková. Právě ona si s námi povídala o koních z jejich produkce, o svých začátcích i o sportovních úspěších Stanislava Hošáka.
12.03.2022 06:30  |  Autor: Lucie Spiwoková  |  Rubrika: Chov  |   FANCLUB


 

Stanislava Hošáka mladšího zná mnoho příznivců českého parkurového sportu jako úspěšného jezdce, který má na kontě mimo jiné titul seniorského mistra republiky. Výrazněji se však v posledních letech angažuje v chovatelské sféře. Společně s životní partnerkou Janou Lošákovou chová koně už od devadesátých let. 
 
„Oba jsme u koní vyrůstali. Já jsem je milovala od dětství. V roce 1989 jsem začala navštěvovat jezdecký oddíl při chovu koní ŠZP Nový Jičín. Docházela jsem tam až do roku 2008,“ vzpomíná Jana Lošáková na členství v klubu, s nímž byl spojený také její partner Stanislav Hošák. Ten pochází z takzvaně koňařské rodiny, a jeho životní cesta tak snad ani nemohla vést jinudy.
 
Od roku 2007 začali společně budovat vlastní stáj, která se nachází v Životicích u Nového Jičína. Jejich chovatelské aktivity jsou úzce provázané s Alešem Fialou, jenž spolu se Stanislavem Hošákem zakládal Hřebčín HF, který dodnes společně vlastní. 
 
„Začínali jsme s třemi klisnami. Od kluků to byly Ruleta a Jíva, ode mě pak přišla Deborah. Ruleta a Deborah měly sportovní výkonnost T. Dnes chováme na vnučkách a pravnučkách těchto klisen, ale i na jiných,“ popisuje Jana Lošáková a jmenuje Jolanu, Severanku, Juliette, Drahomíru, Doru… "Také máme dva plemenné hřebce, oba jsou to ryzáci. Gentleman IV po Laudanum, který je příslušníkem plemene Selle Francaise a druhým je belgický sportovní kůň Mugáno Novojický. To je syn hřebce Lector van den Bisschop,“ dodává. 
 

Sportovní úspěchy

Rukama Stanislava Hošáka v roli jezdce prošla řada výborných koní. V jejich sedle se představil na domácích i zahraničních kolbištích. V roce 2008 získal zlato na mistrovství České republiky jednotlivců. Závodil tehdy s Federweisserem. Má i dva tituly z juniorských šampionátů. Několik let startoval jako reprezentant, absolvoval mistrovství světa mladých koní v Lanakenu 2000 a 2001 s hřebci Graf Czech, Faraday a Cartouche. To byli koně Stáje Mustang, kteří byli svého času oporou parkurové reprezentace. 
 
Vedle toho absolvoval tři Poháry národů, a to s Fenomou, Grandinou a také s jedním ze svých nejúspěšnějších svěřenců Radegastem. „Právě s ním a ještě s Federweisserem a se jmenovanými klisnami Fenomou a Grandinou zaznamenal Standa nejvíce vítězství a umístění. Já jsem sice také závodila do stupně S, v parkuru i drezuře, ale spíš pro radost, bez velkých ambicí, a tím i bez velkých úspěchů,“ říká Jana Lošáková. 
 

Čtěte také: Když chovatelé nebudou chovat, nebude ani jezdecký sport, říká Fiala

 
„Daleko víc se mi snad daří v chovu. Nejvíc mě naplňovalo připravovat klisny na výkonnostní zkoušky nebo mladé hřebce na körung. Už dávno jsem se účastnila různých chovatelských akcí jako ošetřovatelka nebo vodič. Byla jsem tehdy dost velkým kritikem způsobu hodnocení klisen při přehlídkách a napsala jsem o tom článek do Jezdectví. Možná i díky této skutečnosti jsem později dostala šanci od bývalého vedení Svazu chovatelů českého teplokrevníka být v letech 2014 - 2017 členkou posudkových komisí při přehlídkách či výkonnostních zkouškách klisen pro plemennou knihu českého teplokrevníka. Měla jsem tu čest třikrát hodnotit celostátní finále přehlídky klisen a hříbat při finále KMK ve Zduchovicích. Těchto let si vážím a děkuji bývalému vedení SCHČT za tuto příležitost. Vždy jsem byla tělem i duší chovatelka, mám to opravdu ráda. A také mám velmi ráda práci ošetřovatelky doma i na závodech, dříve pro Standu, dnes pro naši dcerku, která závodí na mistrovské úrovni pony A a B,“ líčí Jana Lošáková své aktivity.
 

Mezinárodní přátelství

Vedle spolupracovníka a přítele Aleše Fialy, který působí ve Velkých Hošticích a chová převážně poníky, pojí Stanislava a Janu i mezinárodní kontakty. „Musím zmínit naše drahé přátelé, Belgičana Erica Callebauta a jeho slovenskou partnerku Janku Raganovou." říká Jana Lošáková.
 
"Díky nim dnes máme našeho fajn Mugána. Eric mi našel jeho otce, jel se na něj v roce 2014 k panu Jorisi de Brabanderovi podívat. Zprostředkoval nám mražené dávky různých hřebců Stal de Muze, a tímto jsme se dostali ke špičkovému chovatelskému materiálu. Za to jsme moc vděční. Úzká spolupráce nadále výborně funguje a již nám Eric našel dalšího špičkového francouzského hřebce, kterým budeme letos naše klisny připouštět. Eric s Jankou loni od kluků koupili odstávče krásné klisničky po Gentleman IV a chovají tedy s námi,“ popisuje.
 

Chovatelské úspěchy

Z chovu Hřebčína HF pochází třeba Rico HF po Radegast, který se úspěšný ve sportu a má výkonnost T* nebo klisna Judita, jež má stejného otce. Na přehlídkách klisen uspěla dcera Radegasta Amirka HF. Jako učitelka funguje ve stáji Jennifer HF po Federweisser. Ta vedle toho, že je vynikající matka, má za sebou parkurové mistrovství České republiky dětí. 
 
„Základem úspěšného chovu je zdravá, charakterní a korektní klisna. Nejlépe s vlastní maximální výkonností nebo maximální výkonností v rodině, prokazatelně schopná geneticky přenášet tyto dispozice a schopnosti na potomstvo,“ říká Jana Lošáková a dodává: „Není to bohužel samozřejmostí. Úspěch zaručuje celková péče o zdravý chov i odchov. A pak je třeba mít velké štěstí při výběru vhodného hřebce, kterým svou klisnu připustím. Opět doporučuji dát přednost ověřeným plemeníkům, kteří jsou schopni předávat své nejlepší vlastnosti včetně výkonnosti na potomstvo. V případě volby hřebce mladého, měl by pocházet opravdu z prověřených rodin a linií. Velmi opatrná bych byla při volbě všech "vítězů" vzešlých z komerčního prostředí. Ve výhodě jsou pak chovatelé, kteří mají skvělé oko a takzvaný čuch na ty nejlepší kombinace jedinců, ze kterých vzejdou nejlepší potomci.“ 
 
Foto: Zenon Kisza, Šárka Votavová, Jiří Gebauer, Michael Motygin, Jana Míšková / poskytla Jana Lošáková