Viktorie Šusterová sídlí ve vlastním areálu v Ústí nad Labem. Předtím strávila nějaký čas v Jezdeckém Klubu Mělník nebo v Jezdecké stáji Dance and Jump. Nejvíce zkušeností si však odvezla ze stáže v Belgii, kde trénovala pod vedením Barta Vandecasteela.
Kdo vás ke koním přivedl?
Ke koním mě přivedla moje mamka. Vystřídala jsem spoustu sportů, ale většinou mě to po chvilce přestalo bavit.
Ve kterých stájích jste v průběhu své kariéry působila?
Jako dítě jsem prvně navštěvovala jezdecké kluby v Ústí. V roce 2014 jsem se přestěhovala do stáje v Mělníku, kde jsem začala trénovat s Vladimérem Mestenhauserem. Měla jsem tam v tu dobu své koně a další zapůjčené, tím pro mě začalo první pořádné ježdění a trénování. Chvilku jsem pak strávila v Jezdecké stáji Dance and Jump. Poté jsem měla větší pauzu od ježdění, protože jsem si zlomila klíční kost, která se nechtěla moc hojit. V roce 2018 jsem měla možnost odjet na léto trénovat do Belgie s Barta Vandecasteelem. Odtamtud jsem přijela nadšená a začala krátce poté spolupracovat s Alešem Opatrným, se kterým trénuji do teď.
Vyzkoušela jste kromě parkuru i nějaké jiné disciplíny?
Vždy jsem nejvíce tíhla ke skákání, takže jsem nikdy jiné disciplíny závodně nezkoušela.
Vy máte vlastní areál v Ústí, co vedlo k jeho koupi? V čem vidíte největší výhodu?
Jedním z důvodu bylo, že jsme chtěli mít své koně doma, aby o ně bylo dobře postaráno. Určitě vlastní areál vidím jako velké plus. Nejvíc se mi líbí, že máme své koně neustále pod dohledem, máme své soukromí a můžeme jim dopřát to nejlepší.
Kdo vás v průběhu jezdecké kariéry nejvíc ovlivnil?
Velká zkušenost pro mě byla stáž v Belgii, kde to pro mě byl úplně jiný svět, a to mě strašně nakoplo. Poté mě nejvíce ovlivnili a stále ovlivňují Aleš Opatrný a Natálka Roučková Opatrná, kterým vděčím za všechny úspěchy posledních dvou let.
Jakých úspěchů si vážíte?
Vážím si asi nejvíce úspěchů, které jsem měla minulý rok, kdy jsme se pravidelně umisťovala na Českém skokovém poháru v seriálu U25. Například v Olomouci Calu skákal neskutečně a byli jsme třetí. Ale vážím si i každého dobře odjetého parkuru na úrovni dvouhvězdových nebo tříhvězdových mezinárodních závodech.
Jezdila jste velké množství koní, můžete nějakého označit za toho výjimečného?
Za výjimečného koně bych určitě označila klisnu Latizianu, která byla můj první sporťák a přenesla mě přes mé první L až do mého prvního ST. Dále Cassiloca, se kterým jsem sbírala dobré výsledky až do stupně ST. A samozřejmě Calu Rubin, se kterým jsem poslední sezónu sbírala zkušenosti a úspěchy ve vyšších parkurech.
V letošní sezóně jste ale na závodních kolbištích chyběla, proč?
Ano, bohužel jsem měla komplikovanou zlomeninu vřetenní kosti, kterou se bohužel na poprvé nepodařilo odoperovat tak, aby srostla dobře a rychle, takže jsem do půlky července nemohla jezdit.
Je těžké vrátit se do sedla po takové době a tak vážném úrazu?
Po fyzické stránce to bude pro mě trošku těžší se dostat zpátky do formy, ale koně začali s přípravou o něco dříve, takže už mají pár závodů za sebou.
Kdy se plánujete vrátit na závodní kolbiště a se kterými koňmi?
Na první závody pojedeme teď v srpnu na Český skokový pohár do Chuchle, kde mám v plánu závodit s Calu Rubinem a Oxfordem.
Jaké jsou vaše plány a cíle do budoucna?
Můj aktuální cíl je teď dostat se do formy a začít závodit. A můj hlavní cíl pro zbytek sezóny je účastnit se se svými koňmi na Prague Playoffs v O2 aréně.
A další pravidlo, kterého se teď chci více držet je, že si to chci hlavně užít, protože nikdy nevíme, kdy se do sedla posadíme naposledy.
Foto: poskytla Viktorie Šusterová
