Myšlenka „tradičních zápřeží“ vytvořená v roce 1994 baronem Christianem de Langladem, tehdejším předsedou francouzské Association Francaise d´Attelage (AFA), vznikla z dlouhodobého zájmu generací nadšenců pro zápřež proto, aby se vozatajství, které po dlouhý čas bylo a stále je ve stínu sportovní zápřeže, vrátilo ke svým kořenům.

 

Zapřahání bylo hlavním prostředkem při obchodování, cestování, zemědělství, při vedení válek apod. Tradiční zápřež spočívá v zapřahání koní, poníků či oslů k hipomobilním prostředkům s hlavními dvěma cíli:

- zapřahat tradičním, citlivým a funkčním způsobem a

- zachránit, zachovat, udržovat a rozvíjet hipomobilní dědictví (kočáry, postroje atd.), tak aby mohlo být užíváno a předváděno v činnosti veřejnosti, která je takto nikdy v muzeu neuvidí a nebo dosud neviděla vůbec.  

Soutěže tradičních zápřeží nabízejí příležitost ocitnout se v opravdovém „živém muzeu“.

 

Po roce 1994, kdy tradiční zápřeže znovu ožily, bylo vytvořeno mnoho vozatajských soutěží a ve více zemích byly založeny národní asociace tradičních zápřeží, což vyvolalo potřebu založit Mezinárodní asociaci tradičních zápřeží (AIAT). AIAT byla založena v roce 2008 v Paříži a nyní sdružuje 16 zemí Evropy a světa včetně České republiky.

 

Cílem AIAT je oživit toto nádherné vozatajské umění pomocí soutěží a různých přehlídkových akcí ať už národních či mezinárodních. Dále AIAT pořádá řadu seminářů pro kočí prostřednictvím národních asociací a organizuje další kulturně společenské akce (cestování, návštěva soukromých sbírek apod.).

 

Hlavními pořadateli akce byli Zemský hřebčinec Tlumačov, Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž (Národní památkový ústav) a Střední škola hotelová a služeb v Kroměříži

 

 

Zemský hřebčinec Tlumačov byl založen v roce 1925 a již od začátku své historie plnil funkci chovatelského zařízení, které mělo ovlivňovat a řídit chov na Moravě a Slezsku. Koně v té době plnili významné hospodářské, kulturní a společenské funkce. Zatímco jejich hospodářský význam v Evropě a v celém civilizovaném světě skončil s rozvojem motorů, jejich kulturní a společenská role se neztratila. Koně začali sportovat a tak vyplňovat volný čas člověka. Dnes drtivá většina koní sportuje, ať už profesionálně nebo jen pro zábavu. V množství závodů, startovních a výsledkových listin, časů, bodů a umístění se ovšem ztrácí náš vztah k nim a schopnost v nich vidět stále ušlechtilé a krásné zvíře, tvora, který po významnou část lidských dějin stál po boku člověka a pomáhal mu si tento svět stále více podmaňovat a z novu a znovu objevovat.

 

Tradiční kočárové ježdění je snahou vrátit se v tisícileté civilizované historii člověka a jeho vztahu ke koni o několik desítek a snad i stovek let nazpět a udržet tak povědomí o kráse a síle našich koní, dovednosti kočí a tradici historických kočárů. 

 

Mezinárodní soutěž tradičních zápřeží, která se poprvé v České republice koná v Kroměříži ve dnech 28.9. a 29.9.2019 pod hlavičkou mezinárodního sdružení AIAT není ve své podstatě hlavně závodem, ale spíše společenskou pozvánkou, nabídkou k příjemně strávenému víkendu a k zamyšlení se nad naší historií a vztahem člověka k přírodě a ke koním obzvláště.

 

 

Arcibiskupský zámek Kroměříž a jeho zahrady jsou vynikající památkou klasické architektury. Jsou dnes opět ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého. Byl ve své současné podobě postaven biskupem knížetem Karlem II. z Lichštejnu – Kastelkorna v letech 1665 – 1669 a dále rozvíjen jeho následovníky. Z jeho doby se zachoval klenot zahradní architektury, Květná zahrada. Podzámecká zahrada byla v současné rozloze založena arcibiskupem Ferdinandem Maria Chotkem v roce 1835 a dokončena zejména jeho následovníkem Maxmiliánem Josefem Sommerau-Beckhem do roku 1850. Vedle romantické architektury parku je také místem vzorových hospodářských staveb, z nichž největší z nich, Maxmiliánův dvůr, je dnes zázemím této krásné akce. 

 

Arcibiskupský zámek v Kroměříži má v historii Českých zemí velmi zvláštní postavení. Mimořádnost tohoto sídla spočívala v jeho knížecím charakteru, který byl po staletí budován a upevňován, aby se ve dvacátém století téměř rozplynul ve společenských turbulencích. Knížecí titul znamenal pro olomoucké biskupy na jednu stranu obrovskou prestiž a výjimečné postavení ve feudální společnosti, na druhou stranu neustálé potýkání se s podstatou křesťanské zvěsti, která povolávala celou církevní hierarchii k chudobě, skromnosti a nezávislosti na majetku. Architektura, obsah a styl kroměřížského sídla proto není zdaleka tak okázalý, jak jiná knížecí sídla v Evropě. O to více překvapuje obrovská kvalita a velkorysost, se kterou se jednotliví biskupové věnovali mecenátu a dalším atributům svého knížecího postavení. Propracované správní uspořádání, štědrý vzdělávací a sociální systém, špičková knihovna, světové sbírky umění, mimořádné zahrady.

 

V neposlední řadě to byla také kvalita chovu koní, který měl v Kroměříži obrovskou tradici. Vždyť o tom mluví i výsostná poloha zdejšího hřebčince přímo proti oknům residence, na místě dnešního Arcibiskupského gymnázia. Krev koní z kroměřížských chovů dnes koluje i v krvi starokladrubského koně, který je dnes chráněn značkou UNESCO stejně jako zahrady a zámek v Kroměříži. Těší nás, že můžeme v areálu této památky uhostit akci pod záštitou AIAT, která oslavuje staletí pěstovanou kulturu koňských spřežení.  

 

Střední škola hotelová a služeb vyučuje obor jezdec a chovatel koní, kdy žáci tohoto oboru se podíleli na zajištění vozatajských závodů. Dlouhodobě spolupracuje se Zemským hřebčincem Tlumačov a to formou zajištění praktické výuky žáků 1. až 3. ročníku.

Součástí školy je Maxmiliánův dvůr, který se stal pro mezinárodní soutěž důstojným a velmi důležitým zázemím.  Pro všechny účastníky zajistila celodenní stravování včetně prestižního banketu, který se konal v prostorách kroměřížského zámku.

       

Soutěž začala již v pátek 27. září 2019 přednáškou PhDr. Simony Jemelkové na téma arcibiskupské kočáry, dále vystoupil, všechny přítomné přivítal a přednesl prezentaci o městě Kroměříži a Arcibiskupském zámku Kroměříž pan kastelán zámku Ing. Martin Krčma. Na závěr úvodního seznámení se s akcí přednesl svou přednášku na téma historie AIAT a pravidla soutěže pan Milan Novák. 

 

V sobotu dopoledne začala soutěž CIAT první disciplínou, hodnocení spřežení. Hlavním rozhodčím soutěže byl pan baron Christian de Langlade z Francie, druhým rozhodčím byl pan Hartmuth Huber z Německa a jako třetí rozhodčí se představil pan Tadeusz Kolacz z Polska. Technickým delegátem AIAT byl pan Marek Doruch opět z Polska.

 

Po ukončení první soutěže následoval průvod kočárů a regionálních lidových vozů, krojů a moravského banderia městem Kroměříž. Celý průvod byl chráněn složkami státní i městské policie a v neposlední řadě i jízdní policií Zlín se sídlem v Zemském hřebčinci Tlumačov.

 

Sobotní večer byl společenskou událostí pro všechny účastníky, pozvané hosty a sponzory akce. Večer začal krátkou prohlídkou zámku, následoval banket a na závěr se v největším sále zámku Kroměříž konal pěvecký recitál sólistů Národního divadla Praha, barytonisty Romana Janála a klavíristy Karla Košárka. 

 

Program soutěže pokračoval v neděli ráno terénní jízdou, která byla připravena v délce 13 750 m s pěti překážkami, např. jízda přes koberec, couvání do vyhrazeného prostoru, vedení spřežení jednou rukou ve vyhrazené prostoru, převážení skleničky vína atd. Ve třináct hodin pokračoval program další soutěží, což byla jízda zručnosti mezi kuželi, vozatajští sportovci by řekli tzv. „vozatajský parkur“, tvořená 15 - ti překážkami. 

 

Prvního ročníku této soutěže se zúčastnilo 21 spřežení z Česka, Polska a Itálie. Soutěžilo se v kategoriích pony, jednospřeží, dvojspřeží, triga. Vzhledem k tomu, že soutěže pořádané pod hlavičkou mezinárodního sdružení AIAT nepodléhají pravidlům FEI ani žádné jiné národní jezdecké federaci, určuje si pořadatel této akce sám, jaké soutěžní kategorie následně ještě ohodnotí. Díky tomu se ocenil i nejmladší účastník závodu v kategorii pony, kterému bylo 12 let a nejstarší účastník soutěže, kterému bylo více jak 70 let. Mezi oceněnými byli i nejlepší polský či český kočí, nejkrásnější zápřež podle rozhodčích, nejkrásnější zápřež podle diváků, nejlepší spřežení vedené dámou apod. 

 

Hlavní cenu soutěže, která byla věnována arcibiskupstvím olomouckým v roce 2019 jako výročí 200 let od jmenování Rudolfa Jana arcibiskupem olomouckým, získal a celkovým vítězem se stal polský kočí Maciej Gasienica-Sieczka s jednospřežím a kočárem Victoria z roku 1920 a s celkovým počtem trestných bodů za všechny 3 soutěžní disciplíny 13,92. Na druhém místě celkového hodnocení skončil český kočí Jiří Hladík s dvouspřežím starokladrubských koní – vraníků Siglavi Pakra III. a Solo Ecobara XXII-45 s loveckým kočárem z roku 1895 a s celkovým počtem trestných bodů 18,08. Třetí místo obsadila polská kočí Justyna Przyborovska s trigou a kočárem Brek z roku 1901 a s celkovým počtem trestných bodů 18,17.

 

Zemský hřebčinec Tlumačov byl nejen v pozici hlavního pořadatele akce ale i jako účastníka akce. Ve startovním poli se nacházeli celkem 3 kočí hřebčince a to Michal Žák s jednospřežím taženým českým teplokrevníkem, plemenným hřebcem CODY, dále Jiří Nesvačil senior s dvouspřežím složené z moravského teplokrevníka ČARDÁŠ G/FURIOSO XXX-16 SK a z českého teplokrevníka DE ROSSI, oba kočí se účastní národních i mezinárodních závodů pro mladé i starší koně podle pravidel FEI a ČJF a nakonec matador mezi tradičními kočími pan Josef Iš, který reprezentoval ZHT se svou párou fríských koní RINDERT a BENTO. Mezi silnou konkurencí všech zúčastněných kočí a kočárů skončil nejlépe nakonec pan Josef Iš na 8. místě s celkovým počtem trestných bodů 31,97, na 14. místě Jiří Nesvačil senior s celkovým počtem trestných bodů 45,92 a nakonec na 20. místě Michal Žák se 109,75 trestnými body.       

 

Všem pořadatelům, účastníkům a pozvaným hostům této první mezinárodní soutěže konané poprvé v České republice pod hlavičkou AIAT patří vzdát velký hold a dík, neboť akce se podařila a zanechala ve všech velmi silné ale hlavně pozitivní zážitky a v tomto případě šlo právě o ně na prvním místě.

 

Na závěr chci za všechny pořadatele poděkovat hlavně všem sponzorům, kteří tuto akci finančně podpořili a umožnili tak vznik nové akci a doufáme všichni také tradici a to tradičnímu kočárovému ježdění v Kroměříži a v České republice vůbec. 

 

Text připravil Ing. David Olejníček, ředitel Zemského hřebčince Tlumačov s.p.o.

 

Za pořadatele: 

Milan Novák, badatel a duchovní otec tradičního kočárového ježdění v Kroměříži 2019 a v ČR 

Ing. David Olejníček, ředitel Zemského hřebčince Tlumačov s.p.o.

Ing. Martin Krčma, kastelán zámku Kroměříž, NPÚ Kroměříž

Mgr. Ivana Hašová, ředitelka Střední školy hotelové a služeb, p.o. 

 

Sponzoři:

Česká pojišťovna a.s. – hlavní partner akce

Grunt Galatík

Krajský úřad Zlín

Město Kroměříž