Své koně má Nikola Egrová už tři roky ustájené v Jezdecké stáji Kozolupy, jejímž majitelem je Michal Rajchman. Jezdecká stáj se nachází v severní části Plzně.
Jak dlouho ve vaší stáji působíte a jaká byla vaše cesta až na toto místo?
V Kozolupech jsem začínala jezdit už jako začátečník v jezdecké škole. Když jsme si pořídili prvního koně, tak jsme se za ním přestěhovali do Dolních Lukavic, kde jsme zůstali tři roky. Poté došlo na návrat zpět do Kozolup a už to bude také třetí rok, co zde máme ustájené naše vlastní koně.
Jaké jsou základní parametry vašeho současného domovského areálu?
V areálu je 66 boxů, které jsou rozdělené celkem do čtyř stájí. K dispozici máme tři kolbiště, z nichž jedno je takové to hlavní, kde je možné využít i skokový materiál a dále jsou v areálu dvě menší jízdárny na drezuru a lonžování. Pro koně jsou zde travnaté výběhy, venkovní mycí box a solárium. Nachází se zde i poměrně malá jezdecká hala.
Co je podle vás největší výhoda vaší současné stáje?
Největší výhodou naší současné stáje je krátká vzdálenost od našeho domu a také dobrá dostupnost z centra Plzně. Jako hlavní skokový trenér v tomto areálu působí Jiří Luža, jehož přítomnost je pro nás také velmi výhodná a skoková příprava je tak pro všechny klienty stáje v případě zájmu zaručena.
Kolik času zde trávíte? Jak vypadá váš běžný program?
Během školního roku jezdím do stáje rovnou ze školy a většinou ve stájí bývám až do večera. Každý kůň má určitý týdenní plán přizpůsobený k jeho aktuálním potřebám. O koně se sama postarám a před odjezdem ještě připravím všem krmení na další den.
Bez jaké části zázemí byste se nemohla s koňmi nikdy obejít? Co berete jako naprostý standard pro to, abyste mohla vy i vaši koně v jakémkoliv areálu působit?
Pro koně jsou podle mě naprostým základem prostorné boxy, výběh a možnost umytí v mycím boxu nebo jiném prostoru k tomu určeném. Na práci a sportovní přípravu poté potřebujeme jízdárnu s kvalitním povrchem a skokovým materiálem. Ta u nás až tak kvalitní není, a proto dojíždíme na skokové tréninky do Zduchovic. Kladu také velký důraz na ježdění s koňmi ven a do přírody, aby neměli jízdárny moc a práce je stále bavila.
Foto archiv Nikoly Egrové