Již devatenáct let je s koňmi velmi úzce propojena drezurní jezdkyně a reprezentantka jihočeského jezdeckého klubu Argos Dziyana Dziuba. Odmalička měla ráda koně a jak sama prohlásila, tak i v jejím případě je to nemoc na celý život.
„První kontakt s poníkem proběhl v cirkuse. Od osmi let jsem jezdila pravidelně na prázdniny do České republiky ke své tetě a trenérce. Od třinácti let jsem začala pravidelně jezdit v jezdeckém centru olympijské reprezentace Běloruska,“ vzpomíná na své první kroky v jezdeckém prostředí Dziyana.
Nejvíce se po celou svou kariéru věnuje drezuře a přípravě koní pro tuto disciplínu. „Vyzkoušela jsem si i všestrannost a parkur, ale moje srdcová záležitosti je rozhodně drezura, ve které jsem dosáhla úrovně TT.“
Poprvé začala Dziyana oficiálně závodit v Bělorusku ve svých patnácti letech. V té době se pohybovala již na úrovni S a své sportovní začátky prožívala v sedle ukrajinského jezdeckého koně, který se jmenoval Antifriz. „Nejvíce vděčím za sportovní vývoj svojí trenérce, jíž byla Anna Dzyuba, spolupracujeme při tréninku a přípravě i nadále,“ doplňuje jezdkyně.
Největším úspěch je pro Dziyanu aktuálně dosažení úrovně TT v drezuře. Dále sbírala velmi dobrá umístění při svých startech s mladými koňmi v drezurním seriálu KMK. Úspěšně dokončila svůj první cross ve všestrannosti a ráda vzpomíná, když na závodech ve Slatiňanech po zajetí küru si všichni lidé v hale stoupli a tleskali. Předváděla koně Solo Paladia XVII – 44. Dále jezdkyně prozradila, že již mnoho let žádá o české sportovní občanství, aby mohla Českou republiku reprezentovat i na mezinárodních závodech v zahraničí.
„Koní jsem měla možnost jezdit již opravdu hodně. Každý kůň byl v něčem výjimečný a dal mi toho hodně do života. Každý měl v sobě něco, čím mě zdokonalil a něčemu novému mě naučil. Mám nyní několik vlastních koní, s kterými průběžně během sezony závodím.“
V současné době se Dziyana Dziuba hlavně věnuje chovu, přípravě koní na prodej i do sportu. Zároveň zastává funkci cvičitele jezdectví a ve volném čase se věnuje tréninku jezdců.
Na závěr dodává pohled na svůj jezdecký vývoj: „Z počátku jsem žádné velké sportovní ambice neměla. Jezdila jsem pro radost a převažovala u mě jen láska ke koním. Časem jsem však propadla kouzlu jezdeckého sportu a nyní, asi jako každý sportovec, mám sen zúčastnit se olympijských her.
Foto: poskytla Dziyana Dziuba
