Co vydělám, dám do koní, říká provozovatelka Stanice pro koně v nouzi

ikonka

Petra Kaločová provozuje u Frýdku-Místku Stanici pro koně v nouzi již bezmála čtrnáct let. Do svého netradičního „koníčka“ investuje téměř všechny peníze, které vydělá provozováním internetového obchodu s jezdeckými potřebami. Ne vždy to však stačí.
15.01.2022 11:30  |  Autor: Josef Malinovský  |  Rubrika: Ostatní  |  
NEPŘEHLÉDNĚTE
| FANCLUB


 
Již od roku 2008 provozuje Petra Kaločová v Třanovicích u Frýdku-Místku Stanici pro koně v nouzi, kde se stará o nemocné, nechtěné a zabavené koně. Pomáhat se však snažila nejen zvířatům už v dřívější době. 
 
„Ještě před tím, než jsem založila svou záchrannou stanici, tak jsem se nějakým způsobem snažila pomáhat, ať už to byli koně nebo jiná zvířata. Myslím si, že by každý člověk měl pomáhat v rámci svých možností a být pomocný svému okolí. Je jedno, zda se to týká zvířat, nebo lidí. Někdo pomáhá pejskům, někdo kočičkám, ježkům, ptáčkům a já, jelikož k tomu mám podmínky a u koní jsem odmala, tak pomáhám právě jim,“ popisuje Petra Kaločová v rozhovoru pro EquiRadio důvody, proč nakonec založila v Třanovicích u Frýdku-Místku Stanici pro koně v nouzi.
 
„Bydlím v rodinném domě, který měl už před dvaadvaceti lety, když jsem se sem nastěhovala, vhodný prostor k výstavbě stáje. Navíc k tomu mám k dispozici i pozemky. Nemusela jsem si platit nikde ustájení, mohla jsem koně mít doma a využívat své pozemky. Kdybych toto zázemí neměla, tak bych určitě svou stanici schopná provozovat nebyla,“ vysvětluje. 
 
Cílem Petry Kaločové však rozhodně není zachránit co nejvíce zvířat za každou cenu. Pečlivě zvažuje, jakého koně přijme a zda ještě má šanci na plnohodnotný život. „Moje hlavní vize je, aby mě potřebovalo co nejméně koní, ale myslím si, že takováto situace určitě nenastane. Způsobů, kterými se ke mně koně mohou dostat je několik a jsou různé, je to velmi individuální.“ Za necelých čtrnáct let takto pomohla již více jak šesti desítkám nemocných, nechtěných či zabavených koní. Poskytuje jim veškerou péči v odpovídajícím zázemí a po vyléčení a rekonvalescenci jim hledá nový domov u milujících lidí. 
 
Na rozdíl od mnohých jiných, vše se snaží zvládat v rámci možností bez finančních sbírek. „Já svou stanici provozuji tím stylem, že pracuji, a to co vydělám, tak dávám do koní, které tady mám. Je to celé pouze o mně a nikdo jiný mi to neproplácí. Nejsme klasický útulek,“ konstatuje provozovatelka Stanice pro koně v nouzi, kterou financuje z provozování internetového obchodu Equivet. Sice má několik pravidelných drobných přispěvatelů, ale jde spíše o morální podporu, jelikož na běžný provoz to ani zdaleka nestačí. 
 

Psali jsme: Koně v nouzi mají opravenou stáj v Třanovicích

 

„Pokud jsou koně odebraní veterinární správou, tak já jim poskytuji náhradní péči, kterou by mi měla obec nebo veterinární správa proplácet. To se ze začátku u takových koní i děje, ale na to navazuje proces, že veterinární správa následně tyto výdaje vymáhá po člověku, kterému bylo to zvíře odebráno. To podle mě nic neřeší, protože ten člověk, který dostal toho koně do stavu, v němž mu byl odebrán, tak se o něj buď starat nechtěl anebo na to neměl prostředky, což je častější varianta. Dotyčné osobě tedy následně vzniká dluh a pro něho samotného se ta situace nijak nelepší. Já se snažím, a vždycky se mi to i povedlo, o kontaktování s majitelem, od něhož koně třeba za korunu koupím. Snažím se tedy vždy přesvědčit původní majitele, že pro ně je nejlepší, když se toho koně vzdají,“ vysvětluje Petra Kaločová postup, který jí dává jistotu, že se kůň do špatných podmínek v budoucnu nemůže vrátit. 
 
Přes snahu o plnou soběstačnost občas nastane situace, kdy vlastní finanční prostředky nestačí. Právě taková situace nastala na konci roku 2021 a proto se Petra rozhodla pro menší finanční sbírku. „Přemýšlela jsem nad tím strašně dlouho a pořád jsem to zvažovala. Na stodole, kterou využívají koně jako volné ustájení a je součástí pastviny, tudíž má pro mou stanici veliký význam, nám vítr minulý rok sebral kus střechy. Od té doby každý větší vítr tu střechu ničí více a více. Je to stará cihlová stodola a tím, že postupně dochází k demolici střechy, tak zatéká i do obvodových zdí. Vzhledem k tomu, že ta stodola není úplně v top kondici, tak si myslím, že je to otázka nějakého času a šla by k zemi, což mi přijde jako strašná škoda. Všechny mé prostředky jdou do krmení a léčby koní, k tomu mám tři děti, takže není úplně v mých silách vytvořit finanční rezervu k tomu, abych tu střechu opravila. Takže jsem zvažovala, že se té stodoly vzdám a zůstanou mi pouze boxy, nebo se bude muset opravit a vyzkouším tuto cestu. Kdo bude chtít pomoci, tak pomůže. Za zkoušku nic nedám,“ říká odevzdaně v podcastu EquiRadia.
 
Oprava střechy by měla stát 120 tisíc korun. „Stodola je poměrně vysoká a oprava se musí dělat z plošiny, jejíž nájem doplněn o práci lidí, výměnu střešních latí a nové krytiny dosahuje právě této částky. Prostřednictvím sbírky se v první polovině ledna vybralo prostřednictvím platformy Donio.cz necelých 15 tisíc korun. „Pokud se ve sbírce vybere více peněz a stodola bude mít opravenou střechu, použiji peníze navíc na vývoz hluboké podestýlky z této stodoly, jelikož to již ručně těžko zvládám. Dále pak případně na opravu dřevěných vrat stodoly, které využívám hlavně na Silvestra, když je nutné koníky zavřít, aby neutekli a nezranili sebe nebo někoho jiného,“ dodala Petra Kaločová.
 
Foto: poskytla Petra Kaločová