Anna Kellnerová s klisnou Catch Me If You Can Old dokončila úterní kvalifikaci jednotlivců při olympijských hrách v Tokiu s 12 trestnými body a skončila na dělené 55. příčce. Aleš Opatrný v sedle Forewera obsadil po jedné chybě dělenou 31. příčku. Poslední z trojice českých želízek v ohni, Kamil Papoušek s Warnessem, kvalifikaci jednotlivců nedokončil. Všichni tři jezdci poskytli krátce po skončení soutěže telefonické rozhovory, při nichž se podělili o bezprostřední dojmy.

 

„Dojmy jsou smíšené. Na jednu stranu mám radost, že jsme to překonali, na druhou stranu mě mrzí ty tři chyby. Ale jsem ráda, že já i Catchie jsme bojovaly,“ uvedla Anna Kellnerová v úvodu půlhodinového rozhovoru pro EquiTV.cz.

 

 

„Kurz byl hodně technický a vysoký. Samozřejmě finále bude ještě o stupeň výš, ale takto nastoupit do soutěže bylo velké sousto pro koně i pro lidi. Je to však olympiáda, takže se ani nedalo nic jiného čekat. Je vidět, že to Santiago Varela Ullastres měl celé promyšlené a snažil se to přizpůsobit situaci. Byla jsem překvapená ve dvou věcech. První byla, když jsme v neděli skákali zkušební parkur, tak překážky byly úplně jiné, a to jak vizuálně, tak co se týče mohutnosti stojanů, než jsme viděli dnes. Ze závodů jsem zvyklá, že většinou co nám postaví na warm-up, tak se s těmi překážkami potkáte, i když závodíte. Ale tentokrát tomu tak nebylo. Bylo to velké, ale samotné klády byly decentní a hodně lehce a vzdušně postavené. Pro některé koně pod umělým osvětlením to mohlo vyvolávat třeba nejistotu,“ pokračuje Anna Kellnerová.

 

Jak sama přiznala, Catch Me If You Can Old se lehce zakoukala hned na úvodní skok. „Musím říct, že jsem byla překvapená, když se mi podívala na překážku číslo jedna. To se nám nikdy nestává. Pro mě byla standardní a už jsme měli i překážky tohoto typu na jedničce, ale ona se na ní zrovna podívala. Naštěstí jsme to zvládly. Trochu jsem jí tam podpořila a už pak neměla problém co se týče vizuálu a koukavosti ve zbytku parkuru,“ shrnula jezdkyně.

 

Jedna jediná chyba na parkuru velmi mrzela Aleše Opatrného. „Samozřejmě mě to momentálně mrzí, protože chyběl kousek se do toho finále dostat. Kůň skákal skvěle, malinko se na začátku pral s tím osvětlením. Druhou půlku od vody už ovšem skákal skvěle,“ konstatoval. „Z jedné strany jsem spokojený, nadšený, ale z druhé strany mě to mrzí. Finále bylo opravdu blízko. Ze začátku to nevypadalo, že nebude tolik čistých, že se tam dostane pár koní se čtyřmi trestnými, ale nakonec to staviteli vyšlo skvěle, že se do finále dostali jezdci, kteří neměli žádnou chybu, maximálně jeden nebo dva body za čas.“

 

„Forewer skákal už na opracovišti skvěle a na parkuru také. Před trojskokem mi tam trochu zaklusal, na triplebaru se malinko namohl a další kolmák s bazénkem mi lehce zakličkoval. Podobný pocit jsem měl i na té sedmičce, kde jsem měl tu chybu, a trochu zbytečně jsem do něj dloubnul. Nahoře bylo to slabé prkno na rovných hácích. Být tam bariéra, tak by se to třeba jen zakývalo, ale stavitel moc dobře věděl, proč tento skok tam postavit. – Santiago Varela Ullastres dnes šetřil s bariérami. Všude byly maximálně tři. Kurz byl dostatečně dlouhý, spousta chyb byla až v poslední linii, kdy koním docházely síly, ale jsme na olympiádě, a s tím se tady muselo počítat,“ uvádí Opatrný a dodává, že o složení družstva pro páteční kvalifikaci týmové soutěže je jasné. „Tam není o čem diskutovat. Když koně zůstanou všichni v pořádku, tak nastoupím já, Anička a Ondra. Dnes se všechny dobré týmy probojovaly s dobrými koňmi do finále jednotlivců. Možná to i pro nás bude pozitivní, že jejich koně budou unavenější. Doufejme, že v Poháru národů už pojedeme lépe a podaří se nám dostat do té finálové desítky.“

 

Nejvíce úterní start mrzí pochopitelně Kamila Papouška, ale také on se vše snaží brát sportovně. „Mrzí mě to, protože když jsem si to ráno okukoval, tak mi ten parkur přišel příjemný. Myslel jsem, že jsem schopen se přes to dostat do dvou chyb. Takže toto mě mrzí a vůbec jsem to nečekal. V daný okamžik nebyla jiná možnost, než to vzdát a jít pryč,“ vysvětluje. 

 

Nemyslím, že by byl problém ta voda, ale celkově mu to dnes nesedlo. Nebyl ve své kůži a jak se párkrát namohl, tak ztratil chuť dál pokračovat. Koně koukali hodně na tu jedničku, tak jsem před parkurem jel nejdříve k ní, na tu nekoukal. Ukázal jsem mu ještě dvojku a zeď a myslel jsem, že by to mohlo stačit. Ale že odskočí od té vody, to mě nenapadlo. – Nevím, zda by se tomu dalo předejít. Nikdy mi to neudělal a nikdy s tím neměl problém,“ říká Kamil Papoušek.

 

Obrovského úsilí při přípravách na jediný olympijský start však nelituje. „Určitě to stálo za to to vyzkoušet. Příště se na to zase budeme dívat střízlivěji. Když to vezmu zpětně, kolik toho kolem bylo, tak nevím, zda to stálo za to, ale jsem rád, že jsem tady byl. Teď budu fandit a snažit se podpořit ostatní jezdce v týmu,“ uzavírá Kamil Papoušek rozhovor pro internetovou televizi EquiTV.cz.

 

Foto: Tomáš Holcbecher / časopis Jezdectví

Zdroj foto: časopis Jezdectví