Obec Kostelní Hlavno se nachází ve Středočeském kraji, okres Praha-východ. Z této lokace jste velmi rychle na dálnici směřující k Mladé Boleslavi, na Černém mostě jste za dvacet minut. A právě poloha je jednou z mnoha výhod malého areálu rodiny Bubákových.
Eva Bubáková má tři děti a všechny to svým způsobem táhlo ke koním. Nejstarší dcera Eva byla první, která chtěla jezdit. Nejdříve začala ve westernové stáji, která taktéž sídlí v Kostelním Hlavě. Dále putovala do nedaleké Lhoty. V tu dobu již jezdila i Kateřina.
Zvládat organizaci dojíždění do stáje s dvěma dcerami a vlastní práci začalo být velmi náročné, a tak se Eva rozhodla, že by si mohli kousek za domem postavit vlastní stáj. Jelikož se rodinný dům Bubákových nachází na konci vesnice, mají to do stáje, co by kamenem dohodil. „Také jsme začínali přicházet na to, že spoustu věcí bychom si chtěli dělat po svém. Kromě toho nám velmi záleží na fyzické i psychické pohodě našich koní,“ dodává.
Po vyřízení veškerých povolení se mohlo začít stavět. Během půl roku byl areál již plně funkční. „Původně mamka říkala, že budeme mít jenom tři boxy. Měli jsme totiž dva velké koně a jednoho pronajatého poníka, tak nám to mělo stačit. No, nějak se to zvrtlo,“ směje se Kateřina. V současné době se v areálu nachází hlavní stáj s šesti boxy, sedlovnou a krytým mycím boxem. K tomu přibylo ještě pět venkovních boxů.
„Pro mě je nejdůležitější pro přípravu sportovních skokových koní kolbiště s kvalitním povrchem a skokovým materiálem. Bez toho bych se určitě neobešla,“ prozrazuje Kateřina. Venkovní jízdárna má rozměry 30x60 metrů, vedle ní se nachází ještě krytá kruhovka o průměru šestnácti metrů. Důležitý je pro malou stáj i vlastní seník, a také nově vybudovaný kolotoč pro čtyři koně. „Kromě toho bychom neměli opomenout ani výběhy, kam dáváme koně každý den,“ připomíná mladá jezdkyně. Vedle travnatých výběhů rodina nově vybudovala i písčité padoky, kam koně chodí po velkém dešti nebo přes zimu.
Na dotaz, co je největší výhodou rodinné stáje, měla Kateřina jasnou odpověď: „Mám ráda, když mají moje koně dostatek klidu a pohody. Ve stáji jsme jenom my, takže když si odjezdím, mohou koně po zbytek dne odpočívat. Také si nemusím lámat hlavu s tím, zda zrovna někdo nepotřebuje trénovat na jízdárně, nemusím být v plánování vlastních tréninků na ničem závislá. Výhodou je jistě i možnost skvělých terénů, jelikož se naše stáj nachází nedaleko lesa.“ Stejnou otázku jsme položili i mamince. „Já jsem ráda, že se svými dětmi mohu trávit mnohem více času. Skoro celý den se pohybují v areálu, takže se za nimi mohu jít kdykoliv podívat. Neměli jsme a ani do budoucna neplánujeme poskytovat komerční ustájení, mám ráda ve stáji pořádek a ne moc velký provoz.“
Nesmíme v žádném případě opomenout mužskou část rodiny. Hlavou rodiny je Martin Bubák, který má na starosti veškeré technické záležitosti. Také má na starosti přepravu koní kamionem na závody. Nejmladší syn Martin se taktéž podílí na fungování chodu areálu, když pravidelně obstarává úpravu povrchů na všech plochách, nebo vyváží hnojiště. Oba se pak pravidelně podílí na péči o techniku. Dcera Eva je již dospělá a jezdectví se už aktivně nevěnuje. Do stáje ale dochází často vypomáhat, a když je Kateřina na závodech, lonžuje její zbylé koně, kteří zůstali doma.
Deset koní je už celkem dost, i přesto se však rodina Bubákových dlouhou dobu snažila obstarat vše sama. „Hodně dlouho byla veškerá péče o koně na nás. Chodili jsme ráno krmit, místovat boxy a vodit koně do výběhu. Dnes už máme ale tolik koní a jezdíme často na závody, tak bylo potřeba najmout i nějaké pomocníky,“ říká Eva.
Došlo i na otázku týkající se budoucích plánů. „Čekáme na změnu územního plánu, to když se povede, chtěli bychom ještě postavit krytou halu. Jinak jsou to už jenom drobnosti, jako například dodělat příjezdovou bránu,“ prozrazuje Eva. Sportovní cíle juniorské reprezentantky Kateřiny jsou také jasné. „Ráda bych se příští rok zúčastnila mistrovství Evropy v kategorii juniorů. K tomu teď budeme směřovat veškerou přípravu,“ dodává jezdkyně.
Foto: poskytla Kateřina Bubáková
