Za necelé dva týdny se v Česku rozběhne nová dostihová sezona. Prvních osm dostihových dnů za zavřenými dveřmi se koná mezi 18. květnem a 3. červencem na závodištích ve Velké Chuchli, Mostě a Karlových Varech. Jak se nouzové řešení rodilo, za jakých okolností se dostihy poběží a jaký je další výhled, popisuje v rozhovoru pro Jezdci.cz Martin Bláha, prezident Českého svazu chovatelů plnokrevníka a majitelů dostihových koní (ČSCHPMDK) a člen prezídia Jockey Clubu ČR.

 

 

Pandemie a s ní související nouzový stav posunuly start dostihové sezony o měsíc a půl.  V jaké výchozí situaci se podle vás dostihové Česko aktuálně nachází?

 

Základní pohled je myslím optimistický. Budeme jednou z prvních zemí, které obnovují dostihový provoz. Několik dní před námi začínají Francie a Německo, patříme k první vlně. Zásadní je i to, že na rozdíl od jiných zemí nesaháme na výši dotací a neomezujeme možnost startů zahraničních účastníků.

 

Všichni si ale musíme být vědomi, že tato sezona bude mimořádně obtížná a v mnoha ohledech nesrovnatelná s čímkoli, co jsme zažili dosud. Celá dostihová scéna se musí semknout a uvědomit si, kde momentálně leží priority. Řada věcí bude v příštích měsících jinak, než jsme byli zvyklí. Od všech účastníků dostihového provozu i veřejnosti bude zapotřebí velká dávka trpělivosti. Jen společně můžeme všechno zvládnout.

 

 

Prvním řešením nestandardní situace je osm mítinků bez přítomnosti diváků i majitelů koní. Jaká byla cesta k tomuto rozhodnutí?

 

Poměrně dlouhá a složitá. Základ k ní byl položen už v samých začátcích krize před měsícem a půl, kdy pan generál Josef Bečvář jako prezident Jockey Clubu začal spolu se závodišti vytvářet první rámec řešení, jakým způsobem by se mohly pořádat dostihy za zachování potřebných hygienických a bezpečnostních opatření. Byla to anabáze, která začala ještě v době, kdy platila veškerá restriktivní omezení a neexistoval žádný konkrétní předpoklad, kdy by se v Česku mohlo začít sportovat.

 

 

Pan generál Bečvář od prvního dne sestavil úzký tým lidí, který se začal zabývat návrhy, jak by se zahájení sezony v nové situaci dalo uchopit a jak v co nejkratší době nastartovat dostihový provoz. Na základě svých kontaktů v politice a státní správě začal sondovat možnosti udělení případné výjimky a jednání se zodpovědnými orgány.

 

Cílem této mravenčí práce bylo předložit úřadům dokument s opatřeními, která by umožnila zahájit sezonu. Pan generál má stěžejní zásluhu na tom, že tyto snahy byly dovedeny do úspěšného konce. Od začátku pevně věřil, že dosáhneme pozitivního výsledku a šel za tím s až buldočí neústupností. Odvedl obdivuhodnou práci, za kterou bych mu chtěl svým jménem i za celou dostihovou veřejnost velmi poděkovat.

 

 

Jak konkrétně probíhala jednání se státem?

 

Klíčovým předpokladem bylo vytvoření pracovní skupiny společně se závodišti, abychom na tomto cíli mohli úzce spolupracovat. V první fázi jsme se zabývali dvěma otázkami. První byla získat nějakou výjimku, neboť technicky vzato nejsme sportovní disciplína - jsme pověřeni organizováním výkonnostních zkoušek. Důležitým faktorem v naší argumentaci byla rozloha závodišť a jejich možné sektorování tak, aby se vytvořily prostory, v nichž budeme schopní garantovat dodržování pravidel odstupu i za přítomnosti padesáti nebo sto lidí. Zatímci fotbalový stadion má jeden nebo dva hektary, třeba závodiště ve Velké Chuchli disponuje 47 hektaty. To nám dávalo velkou naději, že se nám to může podařit.

 

Druhou otázkou bylo, že i za předpokladu získání povolení od státu jsme samozřejmě závislí na ochotě závodišť uspořádat dostihy ve ztížených podmínkách. Od začátku totiž bylo jasné, že půjde o mítinky bez diváků. To znamená, že bylo třeba vymyslet nejen způsob samotného pořádání dostihů, kde jsme se inspirovali irskými a německými projekty, ale především zajistit financování dostihů. Nejhorší scénář, který by se mohl stát, by bylo spuštění sezony na čtyři nebo pět dostihových dnů a následné zastavení z nedostatku financí.

 

Zásadní proto bylo, že se pracovní tým rozšířil o ředitele jednotlivých závodišť. Začali jsme se jich ptát, jaké jsou v této situaci jejich náklady a možnosti. Požádali jsme je o předložení jejich rozpočtů na normální dostihové dny s diváky, které jsme spolu prostudovali a prošli položku po položce. Tak jsme se dostali k provozním nákladům na uspořádání výkonnostních zkoušek bez publika a s minimálním počtem osob v areálu.

 

 

Tato jednání se vedla se čtveřicí závodišť kategorie A?

 

Ano, určili jsme si prioritu, vyplývající z nutnosti dodržování hygienických pravidel, zamezení vstupu neoprávněných osob do areálu a podobně. Proto bylo jasné, že v první fázi půjde o závodiště kategorie A. Jsou to velké oplocené areály, umožňující rozdělení na sektory. U všech těchto zásadních závodišť jsme se dostali do fáze, kdy jsme věděli, kolik peněz potřebují na pokrytí provozních nákladů.

 

Zároveň jsme měli od závodišť informace, že jim na příjmové stránce vypadnou zásadní peníze z návštěvnosti a že jim v současné situaci řada sponzorů nepotvrzuje již nasmlouvané kontrakty. Jako Jockey Club jsme převzali zodpovědnost za to, že přijdeme s nosným modelem financování. Další prioritou bylo, že na rozdíl od některých jiných zemí nebudeme s ohledem na kariéry koní, penality a podobně sahat na výši dotací.

 

 

Jak bude vypadat financování výkonnostních zkoušek za zavřenými dveřmi?

 

Od začátku jsme věděli, že díky dobré práci předchozího prezidenta Jockey Clubu dr. Jiřího Charváta nestojíme s prázdnýma rukama. Pan doktor během svého funkčního období dbal na to, aby Jockey Club hospodařil rozumně a na účtu zůstávaly likvidní prostředky právě pro nepředvídané nouzové situace, mimořádné události a krize. Za to patří panu Charvátovi velké poděkování. Díky němu jsme měli jistotu, že při určitých změnách již schváleného rozpočtu na rok 2020 jsme schopni závodiště podpořit a umožnit organizování výkonnostních zkoušek.

 

Dalším zásadním faktorem bylo, že jsme spolu s panem generálem Bečvářem už před vypuknutím pandemie a zavedením nouzového stavu dojednávali konkrétní smlouvu s novým generálním partnerem pro české dostihy, respektive generálním partnerem Jockey Clubu ČR. Týden před nouzovým stavem jsme měli rozpracovanou smlouvu na období čtyř let 2020 až 2023. V té době jsme ještě stále počítali s tím, že sezona začne podle původní termínové listiny.

 

Jednání o konkrétní podobě spolupráce pokračovala i v nové situaci. Každá krize nějakým způsobem mění zaběhnuté podmínky a přináší nové příležitosti. To jsme si uvědomili právě v rámci jednání s budoucím generálním partnerem. Ukázalo se, že pokud budeme schopní získat povolení k pořádání dostihů v reálném čase a o něco dříve než většina velkých kolektivních sportů, držíme v zásadě velmi zajímavý produkt pro sázkové kanceláře.

 

V tomto ohledu jsme trochu obrátili náš pohled a nabídli jsme našemu budoucímu partnerovi, že by se mohl stát naším partnerem i pro toto krizové období a posunout se z role sponzora do pozice obchodního partnera. Setkali jsme se s velkou vstřícností a výsledkem je, že nový partner vyčlenil finanční prostředky pro Jockey Club na první měsíce této mimořádné sezony.

 

 

Smlouva s novým generálním partnerem je tedy před podpisem?

 

Ano, je těsně před podpisem. Máme oboustranně odsouhlasené podmínky spolupráce i výši plnění. Nyní se připravuje smluvní dokumentace, která musí projít jistým procesem a obě strany předpokládají podepsání v nejbližší době.

 

 

Pojďme k praktické stránce připravované sezony. Mluvil jste o jednáních se čtyřmi závodišti kategorie A, ve zveřejněné termínové listině na jarní období však nakonec chybí Pardubice.

 

Za stávajících podmínek se ukázalo, že participace Pardubic na projektu výkonnostních zkoušek za zavřenými dveřmi není možná. Všichni teď samozřejmě musíme dbát na ekonomickou stránku věci Jak jsem zmínil, nechali jsme si od závodišť poslat rozpočty a následně jsme s nimi jednali o škrtech, abychom se dostali na částky, které můžeme jako Jockey Club poskytnout. Veškeré provozní náklady závodišť budou v tuto chvíli financovány Jockey Clubem.

 

 

Pokud jde o dotace, budou na nich participovat nějaké příjmy z přihlášek a startek a také dohodnutý podíl na nákladech ze strany závodišť. Rozdíl mezi těmito částkami a výslednými dotacemi bude financovat Jockey Club, abychom mohli garantovat pořádání těchto dostihů. Financování tímto způsobem nám v rámci jednání vyšlo pouze u tří zmiňovaných závodišť.

 

 

Absence Pardubic vrhá určitou dynamiku do samotné podoby úvodu sezony. Překážkové dostihy se zatím prakticky nebudou konat - ve zveřejněných propozicích jsou naplánovány pouze dvě steeplechase v Karlových Varech.

 

V tuto chvíli to tak je. Máme však příslib v podobě signálu od pana doktora Charváta, že by se v létě konaly překážkové dostihy v Mostě. V další fázi bude pokračovat i jednání s Pardubicemi, které tento týden veřejně potvrdily zájem organizovat v létě dostihy, pokud bude možná aspoň omezená divácká účast. Tady jsme ale velmi závislí na dalším epidemiologickém vývoji a případném uvolňování restrikcí na veřejné akce.

 

Prozatím máme pokryté financování prvních osmi dostihových dnů, ale na druhou stranu je třeba reálně pracovat s variantou, že provoz za zavřenými dveřmi může pokračovat i v létě. Asi nikdo není tak naivní, aby si myslel, že v červenci bude možné běhat s tisíci diváků na tribunách a že se všechno vrátí do starých kolejí. Proto nyní jednáme o podobě dalšího pokračování po 3. červenci a také v tomto ohledu máme kladné stanovisko budoucího generálního partnera, kdyby současný stav pokračoval.

 

Zatím dohlédneme zhruba do konce srpna s tím, že situace obecně se může průběžně měnit. Pokud dojde k dalšímu zlepšení situace a budou přicházet nová uvolnění, moc rádi se jim přizpůsobíme. Snažíme se však být odpovědní a počítáme při plánování se všemi variantami včetně těch pesimističtějších. Například sousední Německo zakázalo až do konce srpna veškeré velké veřejné akce.

 

 

Vedle termínové listiny vydal Jockey Club i souhrn hygienických opatření a nařízení, díky nimž si lze udělat bližší představu, jak budou dostihy bez diváků probíhat. Jak byste shrnul svůj dojem?

 

Všichni už známe termínovou listinu a propozice. Jockey Club byl také nucen sestavit podrobná hygienická opatření ve vztahu k prevenci a ochraně osob v areálu proti nákaze Covid-19. S těmito pravidly byla seznámena všechna zúčastněná závodiště a jsou vytvořeny potřebné sektorové mapy. Za tuto problematiku a její kontrolu jsou v rámci Jockey Clubu zodpovědní Oliva Horová a Ferdinand Minařík, kteří budou kontrolovat dodržování nařízení.

 

 

Již publikovaný materiál poměrně detailně popisuje, co všechno se musí v den dostihů dodržovat. Kdo se kde bude moci pohybovat, jak budou rozděleny sektory pohybu jezdců, trenérů či vodičů, jak bude vypadat příjezd na závodiště a tak dále. Budou platit jasná omezení přístupu, na každý mítink vznikne “guest list”, v němž musí trenéři předem a jmenovitě nahlásit osoby provázející jejich koně.

 

Někomu to navenek může připomínat trochu vojenský režim, přísná opatření jsou však momentálně nezbytným předpokladem pro to, abychom výkonnostní zkoušky mohli vůbec organizovat. I v tomto ohledu proto prosíme dostihovou veřejnost o pochopení.

 

 

Diváci, ale ani majitelé koní nemají na závodiště přístup. Jakým způsobem budou moci sledovat dostihové dění?

 

My dnes můžeme zaručit, že na stránkách Tipsport.cz poběží internetový stream s minimálním zprožděním. Záznamy jednotlivých dostihů pak budou obratem přístupné na EquiTV.cz.

 

 

Plánují se i televizní přenosy z některých dostihových dnů za zavřenými dveřmi?

 

Ohledně televizních přenosů budeme jednat s Českou televizí. Někdy v příštím týdnu by mělo proběhnout jednání.

 

 

Na začátku jste zmínil, že váš základní pohled je optimistický. V posledních týdnech jsem však zaznamenal i několik kritických hlasů z řad trenérů a majitelů, kteří Jockey Clubu vyčítali nedostatek informací či širší nejistotu plánování. Co na to říkáte?

 

Osobně si myslím, že je to naprosto v pořádku. Je třeba si uvědomit, že dostihový sport se skládá z několika silných skupin. Jedna jsou majitelé a chovatelé, dále trenéři a jezdci, a v neposlední řadě pořadatelé. Na řešení každého konkrétního problému tak mohou samozřejmě vznikat různé úhly pohledu. To musíme respektovat a při určité míře empatie i chápat. Pokud je kritika konstruktivní, vnímám ji jako přínos a často má pravdivý základ.

 

Když Jockey Club řeší problém nebo dokonce krizi jako v současné době, musí umět nalézt kompromisy, aby řešení problémů byla přijatelná pro všechny skupiny. Kritiku přijímáme a vždycky se jí zabýváme. Stejně tak je ale třeba si uvědomit, že se na současnou situaci musíme podívat z pohledu každé zúčastněné skupiny a přijímat kompromisní řešení.

 

 

Jaké další závěry si z krize kolem Covidu-19 odnášíte?

 

Na prvním místě chci vyzvednout práci prezidenta Jockey Clubu Josefa Bečváře, jemuž se podařilo vytvořit intenzivně fungující tým lidí. Velmi si cením i práce a přístupu ředitele Chuchle Areny Praha Martina Pecky. S chuchelským závodištěm se jedná opravdu výborně a konstruktivně. Udělali jsme řadu potřebných rozhodnutí a kompromisů, abychom dosáhli společného cíle. Potvrdil jsem si přesvědčení, že v Chuchle Areně Praha a rodině Vítkových má dostihový sport velmi dobrého partnera.

 

Video: V Chuchli budou už brzy dostihy. Podívejte se, jak pokračuje renovace

 

Právě tato krizová situace celkově ukázala, že Velká Chuchle, Most i Karlovy Vary dodržují všechny dohody. Vnímám to jako pozitivní signál, protože právě krizové momenty ukazují, jak jsou lidé schopní spolupracovat a podílet se na konstruktivním řešení. Za sebe oceňují i fungování prezídia a celého týmu Jockey Clubu, který intenzivně pracuje na zahájení sezony a celou dobu táhne za jeden provaz.

 

 

Ilustrační foto: Václav Volf, fotovolf.com