Získat licenci rozhodčího s kvalifikací odpovídající tak významné akci, jako jsou Světové jezdecké hry (WEG), není snadné. Předpokládá se, že národní rozhodčí, který teprve vstupuje na cestu k mezinárodní kvalifikaci FEI, dosáhl podle vzdělávacího systému své země nejvyšší úrovně.

 

Mateřská federace jej teprve potom přihlásí na kurz FEI prvního stupně. Postupně lze dojít až k úrovni 4*, kterou má právě český zástupce na seznamu oficiálu pro WEG 2018, a která je maximem, jehož lze dosáhnout. Stojí to však hodně úsilí a času. Vždyť jen mezi úrovní s názvem Level 2 a Level 4 při nejrychlejším možném postupu uplyne minimálně sedm let. Rozhodčí samozřejmě musí zároveň aktivně plnit praxi, tedy povinné množství závodů, které v určené pozici takzvaně „odpíská“. 

 

Je tedy velkým úspěchem pro české jezdectví, že se náš rozhodčí objeví na závodech, které jsou v očích mnoha jezdců i fanoušků stejně významné jako olympijské hry.

 

 

Co pro Vás znamená nominace na WEG do Tryonu?

 

Přiznám se, že pískat na WEG je pro mne vrcholem, o kterém jsem myslel, že ho nikdy nemohu dosáhnout. O to více jsem byl mile překvapen, když jsem byl Mezinárodní jezdeckou federací na WEG 2018 delegován. Nemohu se přitom ale ubránit pohledu do minulosti.

 

V roce 1990 jsem měl to velké štěstí startovat s panem Jiřím Kocmanem jako jeho spolujezdec na prvních Světových jezdeckých hrách ve švédském Stockholmu. Fascinovala mne velikost celého projektu a skvělá práce celého organizačního týmu. V roce 2014 jsem se zúčastnil Světových jezdeckých her  ve francouzském Caen v roli vedoucího našeho reprezentačního družstva, kdy jsem mohl ještě více nahlédnout do zákulisí tohoto velkolepého projektu. Jsem rád, že budu moci poznat WEG 2018 i z pozice rozhodčího.

 

V souvislosti s mou účastí na WEG 2018 jsem byl osloven pořadateli, zda bych mohl přiletět v dubnu 2018 na kontrolní závody s tím, že mám přiletět o několik dní dříve, abychom mohli řešit ještě některé věci související s přípravou šampionátu.

 

Jak dlouhá byla cesta až k tomuto vrcholu?

 

O vozatajské závody se zajímám od roku 1978, kdy jsem odjel stopem na MS čtyřspřeží do maďarského Kecskemétu jako divák, a tam jsem se seznámil s panem Jiřím Kocmanem a ostatními členy reprezentačního družstva. Od roku 1979 jsem již s panem Kocmanem jezdil jako jeho spolujezdec. Startovali jsme na mnoha domácích i mezinárodních závodech včetně čtyř mistrovství světa, a to - v maďarském Szilvazvarádu, anglickém Ascotu, holandském Appeldornu a švédském Stockholmu během prvních Světových jezdeckých her.

 

V roce 1990 jsem po absolvování zkoušek získal licenci rozhodčího. O tři roku později jsem se stal národním rozhodčím. Velice rád a s úctou vzpomínám na své rozhodcovské vzory – pana Ladislava Holého, Ing. Jiřího Davida, Ing. Zdeňka Prášila a nedávno zesnulého Václava Novotného st.

 

V roce 1990 jsem byl také jmenován předsedou komise spřežení a tuto funkci zastávám dodnes. První úrovně tzv. kandidáta FEI jsem dosáhl v roce 1998, následně pak mezinárodního rozhodčího a v roce 2015 jsem byl jmenován FEI mezi cca 15 mezinárodních rozhodčí se 4*. 

 

Účast na WEG nebude moji první zámořskou zkušeností. Do USA jezdím soudcovat již dva roky, byl jsem tam takto již pětkrát. Jsem velice rád, že na rok 2018 mám tři další pozvání, a to na Floridu do Ocaly a právě do Tryonu.

 

Nelze říci, že moje cesta k vrcholu v podobě účasti na  WEG  2018 byla dlouhá či krátká, trnitá či bezproblémová. Byla především naplněná. Naplněná setkáváním se s velice zajímavými lidmi, kteří toho v životě s koňmi hodně dokázali a řada z nich jsou mými přáteli, naplněná nádhernými koňmi a sportovními výkony, zasluhujícími obdiv. Každé závody spřežení mě velice obohacovaly a obohacují můj život.

 

Jak vzpomínáte na rozhodcovské začátky doma v ČR?

 

Na úplné začátky nelze zapomenout. Mé první závody jsem soudcoval v Dolní Rovni na Pardubicku s panem Václavem Novotným st. a panem Kubičíkem v roce 1990. Byl to pro mne úplně jiný pohled na soutěže spřežení, než jak jsem je znal za 11 let ježdění s panem Kocmanem. 

 

První mezinárodní závody CAI jsem soudcoval v roce 1999 rakouském Weeru, nedaleko Insbrucku, následně pak v rakouském Karlsttenu  a poté v Nebanicích. Vzpomínám si, že jsem měl velkou trému… Bylo to v době, kdy se v Čechách soudcovalo během závodů kolem 20 drezur a na mne tam čekal dvojnásobek. Byl to jiný svět. Ale i v oblasti mezinárodních závodů jsem měl své vzory – jedním z nich byl Helmut Kolouch z Rakouska, který vždy říkal, že si ve mne vychovává svého nástupce. Byl a jsem mu za to dodnes vděčen.

 

Víme, že v přehledu Vaší praxe jsou zapsané významné závody, jako MS, ME. Řeknete nám k nim něco? 

 

Měl jsem to štěstí, že jsem postupem času měl možnost soudcovat všechny úrovně soutěží spřežení – CAIO, ME čtyřspřeží, MS čtyřspřeží, MS pony, MS dvojspřeží ve funkci předsedy odvolací komise, MS jednospřeží taktéž ve funkci předsedy odvolací komise, dále halové závody zařazené do Světového poháru. Jsem rád, že tento výčet budu moci v příštím roce rozšířit o účast na WEG 2018. Pokud se jedná o výčet zemí, pak jsem soudcoval v Rumunsku, Chorvatsku, Estonsku, Slovinsku, Maďarsku, Slovensku, Polsku, Rakousku, Německu, Švýcarsku, Holandsku, Francii, Velké Británii a USA. Rád vzpomínám na závody ve Windsoru u příležitosti oslavy 90. narozenin britské královny Alžběty, kdy jsem měl možnost zúčastnit se těchto oslav přímo v královské loži. Byl to pro mne nezapomenutelný zážitek a jsem rád, že i na příští rok mám, mimo jiné, pozvání na závody do britského Windsoru. Pokud bych měl říct, která sezona byla pro mě nejvytíženější, tak to byl rok 2016, kdy jsem odsoudcoval 17 mezinárodních a 2 národní závody. Díky koním jsem poznal i další země například Španělsko, Portugalsko, Irsko, Švédsko, Itálii atd.

 

Dodejme, že Světové jezdecké hry se v Tryonu konají od 11. do 23. září 2018. Doufejme, že navzdory nákladům na cestu do USA se tam představí i co nejvyšší počet kvalifikovaných českých jezdců.