reklama 11D

O mezinárodních závodech - CRI Kozlovice 2018

ikonka

Další z jedenácti mezinárodních mítinků, které se v roce 2018 uskuteční v České republice, bude CRI v Kozlovicích. V naší rubrice „O mezinárodních závodech 2018“ jsme poprosili o několik slov týkajících se těchto reiningových závodů Kláru Šalkovou...
05.01.2018 19:36  |  Rubrika: Sport  |   FANCLUB
reklama 12D

Pokolikáté budete v roce 2018 pořádat mezinárodní jezdecké závody? Vzpomenete si, jak vlastně historie těchto závodů začala? Byly to těžké začátky?

Reining se stal oficiální disciplínou uznávanou FEI až v roce 2000. Přitom první reiningy bylo možné vidět na závodech organizovaných chovatelskou asociací AQHA (American Quarter Horse Association) již v roce 1949. V roce 1966 byla založena v USA NRHA (National Reining Horse Association), tedy organizace sdružující reiningové jezdce, která vypracovala Pravidla, z nichž vycházejí pravidla reiningu FEI a následně Národních federací.

Asi bychom měli letmo reining představit - reining, westernová drezura, je bodovaná soutěž, která má za cíl ukázat atletické schopnosti koní westernových plemen v uzavřené aréně. Dvojice předvádí úlohu, přičemž každá z úloh se skládá ze spinů na levou a pravou ruku, velkých rychlých a malých pomalých kruhů, letmých přeskoků, sliding stopů, roll-backů a couvání, v předem daném pořadí.

Mezinárodní závody, které se označují CRI, se u nás pořádají za účelem splnění kvalifikací na závody typu Masters, Mistrovství Evropy, Mistrovství světa nebo WEG.

První závody CRI jsme pořádali již v roce 2005 ještě v našem dřívějším působišti, a to na ranči v Čeladné. Jakožto organizátoři, jsme měli již zkušenosti s pořádáním mistrovských soutěží a jako první u nás jsme pořádali předtím závody NRHA, tedy pod hlavičkou domovské asociace reiningu.

V příštím roce budeme pořádat závody CRI3* a myslím, že už to bude po páté. Organizace samotná není nijak vyloženě složitá. Jako organizátoři musíme hlavně splnit veškeré formální náležitosti, jako je žádost podaná prostřednictvím ČJF, vypracování rozpisu závodů, sehnat rozhodčí, stewardy, veterináře a další, zajistit vhodné ustájení odpovídající pravidlům FEI a podmínky pro zdárné konání závodů, dodržet program a časový harmonogram a v neposlední řadě zpracovat výsledky a příslušné reporty. Organizace mezinárodních závodů je trochu odlišná od organizace závodů domácích, protože se pořadatel musí seznámit se všemi předpisy, nesmí dopustit, aby se jeho vinou některý výsledek nezapočítal a podobně.  Chtěla bych na tomto místě poděkovat za pomoc paní Janě Zetkové a panu Ing. Janu Metelkovi, kteří nám vždy s organizací i přípravou pomohli. V neposlední řadě se opíráme o zkušený tým z řad spolupracovníků, kteří jsou vždy nápomocni a znají svou roli při pořádání závodů a bez nichž bychom nezorganizovali žádné závody.

 

Jak hodnotíte uplynulý ročník těchto závodů?

V uplynulém ročníku si jezdci plnili nebo doplňovali kvalifikace na ME seniorů FEI a MS mladých jezdců FEI. Mrzelo nás, že ne všichni byli úspěšní, protože platí jisté pravidlo, že se jezdec rád vrací na závody do areálů, v nichž se mu dařilo. Také bychom byli rádi, kdyby se na startu objevilo mnohem více dvojic, neboť nejen, že organizace není nejjednodušší, ale tyto závody jsou pro pořadatele i finančně velmi náročné. Organizátor musí uhradit poplatky za uspořádání FEI (cca 20 tis. Kč), rozhodčí, stewardy, dva veterináře, zdravotníka, zapisovatele, hlasatele, technický tým apod.

 

Který z ročníků považujete za nejvydařenější?

Každý ročník, kdy jsou všichni s průběhem závodů spokojeni, bereme jako vydařený.

 

Jaké jsou pro vás hlavní rozdíly v pořádání národních a mezinárodních závodů?

Rozdíly jsem již zmiňovala. U mezinárodních závodů je to náročnější administrativa, personální zajištění (všichni funkcionáři musí mít licenci FEI) a také finanční zátěž pro pořadatele. U domácích závodů má organizátor už vyzkoušený model, který opakuje i několikrát do roka, má programovou podporu na sběr přihlášek i zpracování výsledků, národní závody nejsou pro organizátora tak vysoká finanční zátěž a organizuje je pro mnohem více dvojic.

 

Co je pro vás v rámci příprav mezinárodních závodů nejnáročnější úkol?

Určitě včas připravit rozpis, najít vhodné rozhodčí, veterináře a stewardy, dodržet termíny a formy odeslání výsledků a reportů a v neposlední řadě přesvědčit jezdce, aby se zúčastnili a nezůstali na úrovni národních závodů.

 

Jak náročné je přilákat kvalitní zahraniční konkurenci? Co je podle vás pro účastníky rozhodující, aby se rozhodli pro účast právě na vašich závodech?

Naší nevýhodou je vzdálenost od hranic. Takže jezdci ze západní Evropy k nám pojedou jen, pokud nebudou mí splněnou kvalifikaci nebo bude nedostatek těchto závodů v jejich okolí. Už několik let se snažíme přemluvit jezdce z Polska a Slovenska, aby se zapojili do FEI a začali se účastnit ME, MS a WEG. Odrazuje je nezájem a zřejmě i nestabilita jejich národních federací. V tomto my máme výhodu, že ČJF bere reining za disciplínu rovnocennou ostatním.

 

Důležitá je také divácká kulisa. Jaká lákadla pro návštěvníky připravujete a jak důležitou roli podle vás hraje doprovodný program?

Byli bychom rádi za jakoukoli diváckou oporu, ale ta je u našeho sportu malá. Pravdou je, že doprovodné programy pro diváky nemáme. Není to ale problém jen u nás. I v zahraničí jsou mezi diváky především příznivci sportovců, kteří zde závodí, pokud ovšem nejde o finále velkých mezinárodních závodů.

 

Organizace mezinárodních závodů se jistě neobejde bez komerčních partnerů. Daří se vám v této oblasti? Co jsou pro komerční partnery a sponzory nejdůležitější faktory, aby spolupráce na realizaci takové akce splnila jejich očekávání? Je snadnější získat partnery pro národní závody, nebo pro mezinárodní?

Nejlépe se nám shání partneři pro národní mistrovské soutěže. Tady se očekává i více diváků, startovní pole je početnější. Úroveň našich jezdců je velmi dobrá a na takových závodech si navzájem nic nedarují, samozřejmě v tom dobrém smyslu slova. Na mezinárodních závodech typu CRI jde především o splnění kvalifikace na podnik většího významu, zúčastní se jich jen hrstka jezdců, kteří mají ambice a konkurenceschopného koně a všichni jedou na jistotu, takže to divácky atraktivní závody nejsou. Navíc reining není tak známý a rozšířený jako např. parkur, nemá tolik aktivních jezdců, finančně velmi silných majitelů koní, a proto i počet diváků není nijak závratný.

 

Myslíte si, že se v České republice koná dostatečné množství mezinárodních jezdeckých závodů? Mělo by jich probíhat více, nebo snad méně?

Co se týká reiningových mítinků, tak určitě nemá smysl jich pořádat více.

 

V čem jsou právě vámi organizované mezinárodní jezdecké závody jedinečné?

Na to by měli odpovědět spíše účastníci závodů, ale já si myslím, že v dobré organizaci, zázemí, povrchu a v tom, že u nás jsou všichni milovníci koní vítáni.

 

ilustrační foto: archiv jezdci.cz




reklama 13B

NEPŘEHLÉDNĚTE