Během dosavadních 90 dostihů svého života se podíval na tři kontinenty a startoval na většině klíčových akcí v Anglii, Francii, Dubaji, Hongkongu či Austrálii. Desetiletý irský valach Gordon Lord Byron je zkrátka koňská legenda. Už samotný fakt, že Velká Chuchle stane sedmadvacátým závodištěm na jeho cestovním itineráři, je historickým počinem.
To všechno je ale jen část odpovědi na otázku, čím je Gordon Lord Byron tak výjimečný. Životní příběh koně, který běhá na vysoké světové úrovni ve věku, kdy většina jiných plnokrevníků už dávno odešla do penze, totiž připomíná hollywoodský film. Ve světě rovinových dostihů, kde většina koňských hvězd končí kariéru dříve, než stihne u publika získat větší popularitu, představuje už devátou sezónu kroutící Gordon Lord Byron sympatickou anomálii. „Víte, některým lidem připadá, že je už za zenitem, ale já si to nemyslím. Dostává veškerou péči, kterou potřebuje a věnujeme mu víc času než většině ostatních koní. Stále mám pocit, že v této knize ještě nenapsal všechny kapitoly. Však on mi to Gordon řekne sám, až bude chtít ukončit kariéru, a zatím nic neříká,“ suše poznamenal na jaře trenér Tom Hogan, jehož stáj v hrabství Tipperary slavila většinu svých úspěchů v překážkových dostizích včetně slavného festivalu v Cheltenhamu.
Gordon Lord Byron se narodil 28. března 2008. Jako půlroční hříbě byl nabídnut na dražbě, kam Hogan poslal svou tehdejší sekretářku Jessicu Cahalanovou se záměrem sehnat koně, kterého by bylo možné později prodat se slušným ziskem jako ročka nebo dvouletka. Na svěřený úkol dostala od šéfa den volna a limit 1700 eur. Cahalanová, která nikdy předtím žádného koně nevybírala, ukázala na malého Gordona Lorda Byrona a vydražila ho za 2000 eur (asi 50 000 korun). Tři stovky, o které přesáhla limit, musela tenkrát vybrat ze své kreditní karty. A to zdaleka nebyla poslední věc, co se v původně skvěle promyšleném investičním plánu zvrtla. Když totiž Tom Hogan v dalším roce poslal hnědáka na dražbu ročků, žádný z kupců nezvedl ruku. Nebylo divu – nejenže v té době už naplno propukla ekonomická krize, ale Gordon Lord Byron odmítl spořádaně chodit v dražebním ringu a navíc neměl ani nijak zvlášť atraktivní rodokmen. „Jeho otec Byron byl v té době asi tak populární jako AIDS. Celý náš investiční plán skončil totálním fiaskem – zaplať pán bůh!“ vzpomíná Hogan.
Na další dražbu už hnědáka odmítli přijmout. Nezbylo, než si ho nechat a Cahalanové otec, chovatel ovcí a farmář Morgan, souhlasil, že se stane jeho majitelem. Gordon Lord Byron dělal v tréninku dobrý dojem, ale při prvním startu na malém závodišti se pokusil přeskočit bariéru a zlomil si při tom pánev. „Veterinář se mě zeptal, zda ho chci utratit. Řekl jsem, že v žádném případě. Vzali jsme ho domů a ustájili jsme ho v boxu obloženém starými pneumatikami, aby si nemohl lehnout. Protože kdyby to udělal, bylo by po všem,“ poznamenal Hogan. Po dlouhých dvanácti měsících byl Gordon Lord Byron připraven ke comebacku, ale na hlavní irské dráze Curragh doběhl daleko poslední asi 44 délek za vítězem.
Nenápadný valach ale začal svému trenérovi i majiteli postupně splácet důvěru. Začal vyhrávat a jako čtyřletý doběhl těsně druhý v prestižním Sprint Cupu (Gr.1) na britském závodišti Haydock. Hogan si začal pohrávat s myšlenkou poslat valacha do prestižního Prix de la Foret (Gr.1) v Paříži, ale mělo to jeden háček. „Celý ten špás by vyšel na 25 tisíc eur a ty peníze jsme prostě neměli. Napadla mě ale spásná myšlenka. Šel jsem se podívat na dražbu, jestli tam nepotkám nějakého boháče, který by nám přispěl na přihlášku výměnou za podíl na koni v den dostihu. Nakonec jsem ukecal jednoho Švýcara. Výměnou za 25procentní podíl a start v jeho dresu jsem mu slíbil vítězství.“ směje se Hogan. Zbytek je historie – Gordon Lord Byron na nejsledovanější dostihové akci podzimu slavně zvítězil. A vzbudil velkou pozornost v dostihovém světě.
Indický miliardář a velký příznivec dostihů dr. Cyrus Poonawalla měl vztek sám na sebe, že nebyl na místě bohatého Švýcara, a obratem koupil na hnědákovi majitelský podíl s tím, že bude sponzorovat jeho další starty a financovat cesty po světě. Od té chvíle se z Gordona Lorda Byrona stal koňský světoběžník. Z Evropy se přes Dubaj dostal až do Hongkongu, kde majitelé před čtyřmi lety dostal nápad na turné po Austrálii. Valach se tak podíval na slavný podzimní mítink v Sydney a k velkému údivu domácích v kursu 18:1 ovládl sprint o jeden milión australských dolarů. Pro jeho původního majitele Morgana Cahalana a jeho manželku Mary však kouzlo „Gordonova“ příběhu spočívá ještě v něčem úplně jiném než v prosté skutečnosti, že kůň za 2000 eur nakonec vyběhal 1,8 milionu liber. „Oba jsme se léčili s rakovinou. Já jsem měl rakovinu kostní dřeně a prošel jsem si před pár lety transplantací kmenových buněk, Mary bojovala s rakovinou prsu. Jsme dva penzisté, co nikdy nebyli v zemích jako Austrálie. Teď zažíváme krásné časy,“ řekl Cahalan.
Zatím poslední vítězství slavil Gordon Lord Byron loni v květnu doma v Irsku. Od té doby opakovaně prokázal, že do starého železa stále nepatří. EJC Leram Million bude jeho osmým startem v letošní sezóně, kterou zahájil už 23. února čtvrtým místem v katarském Dauhá. Jako poslední přípravu před Prahou hnědák absolvoval před dvěma týdny dostih tří koní v irském Navanu, kde byl o krátkou hlavu druhý. „Gordon nás mnohokrát přesvědčil o tom, že je něco pravdy na starém výroku mého otce: Můžete mít třeba 10 000 krav a nikdo vás nebude znát, ale stačí, že potkáte jednoho dobrého koně a svět vám leží u nohou. Je to čistá pravda. Tenhle kůň mě vzal s sebou na cestu kolem světa a zpátky,“ konstatuje Hogan, který by měl spolu s oběma majiteli dorazit do Prahy osobně.
