Rezervaci divokých koní ve středočeských Milovicích již za pár dní opustí první transport deseti hřebců, kteří se tam narodili v roce 2016. Jejich cílem jsou přírodovědně unikátní východočeské lokality – přírodní památka Na Plachtě v Hradci Králové a Ptačí park Josefovské louky u Jaroměře.
„Jsme rádi, že se naplňuje cíl našeho projektu, a potomci divokých koní z první, pilotní rezervace ve středočeských Milovicích, budou přispívat k péči o další biologicky cenné lokality v České republice. V ochranářsky vyspělých zemích je tento přístup stále oblíbenější, například jen v Nizozemí a Belgii pomáhají divocí koně z Exmooru s ochranou již zhruba tří desítek rezervací, včetně národních parků. Je určitě dobře, že na mapě České republiky přibydou díky České společnosti ornitologické a JARO Jaroměř další dvě místa, kde se divocí koně objeví a Česko tak sníží ztrátu, kterou má v tomto ohledu za západní Evropou,” vysvětluje Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina.
Na evropském kontinentu byl divoký kůň člověkem vyhuben, díky izolaci Britských ostrovů však v drsném prostředí Exmooru přežili divoce žijící koně, kteří původním divokým koním kontinentální Evropy odpovídají nejenom vzhledem, ale i řadou genetických znaků. A především se u nich zachovaly všechny „divoké“ vlastnosti nutné pro život bez lidské péče. Právě kombinace unikátních vlastností, nenáročnosti, autentického vzhledu a schopnosti celoroční venkovní pastvy bez potřeby přikrmování a jiné péče, činí z divokých koní z Exmooru ideální zvíře pro nejekologičtější péči o přírodovědně cenná území velkého rozsahu.
„Přírodní památka Na Plachtě a Ptačí park Josefovské louky patří mezi nejznámější přírodní území východních Čech. Spojení unikátních zvířat s unikátní přírodou je proto obrovským svátkem všech milovníků zvířat a přírody a zároveň obrovským úspěchem i výkladní skříní východočeské ochrany přírody,” vysvětluje David Číp, ochranář a předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř. Koně zde budou přirozeným způsobem napomáhat udržování vzácných přírodovědných stanovišť.
Josefovské louky patří k nejznámějším lokalitám v Česku, o které ochránci přírody, konkrétně ornitologové, pečují. „Divocí koně z Exmooru budou vypuštěni na desetině rozlohy parku. Koně zajistí mnohem šetrnější údržbu travního porostu, ve kterém budou mít luční ptáci, hmyz, a tedy i motýli, větší šanci na přežití,“ říká Břeněk Michálek, správce parku z České společnosti ornitologické.
„Česká společnost ornitologická chce v Ptačím parku Josefovské louky podpořit snahu o návrat koní do naší krajiny a tím i následovat trend, který je běžný v rezervacích západní Evropy i jinde. Naše pozorování, literatura i zkušenosti zahraničních renomovaných ornitologických společností, například britské RSPB, svorně potvrzují, že v mokřadních ptačích rezervacích je vedle vody nezastupitelná i pastva velkých kopytníků,“ podotýká Břeněk Michálek a dodává: „Luční bahňáci, o které nám jde v parku především, už netrpělivě čekají na obživu poskytující mozaiku plošek k zemi spasené vegetace, osamocených trsů trav, rozdupaného drnu, rozblácených okrajů tůněk, okousaných keřů a hromádek koňských koblížků.“
Divoké koně do lokalit Josefovské louky a Plachta bezplatně zapůjčila společnost Česká krajina. Zvířata jsou potomky zakládajícího stáda, které bylo přivezeno do rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích v roce 2015 na základě projektu financovaného z Operačního programu životní prostředí. Koně by na Plachtu a Josefovské louky měli přijet v sobotu 20. ledna.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Zdroj: tisková zpráva České krajiny, foto: Česká krajina
